Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Terminologie reflektuje shodu na obecně sdíleném filosofickém chápání historie a kultury. Mezi tvrzeními, že na jedné straně existuje specifické umění středovýchodní Evropy a na straně druhé se k jeho označení používají téměř výhradně termíny západního nebo ruského modernismu a avantgard, často také současného umění, panuje rozpor. Terminologie je samozřejmě politická, neboť je součástí budování kánonu a ideologického rámce pro vytváření narativu. Používání terminologie západního umění v průběhu studené války fungovalo jako součást politického odporu. Bylo důkazem příslušnosti k evropské kultuře, která stála v protikladu k byrokratickému aparátu, jenž nestrpěl ani zmínku o pojmech jako „surrealismus“, natož „abstrakce“. Užívané termíny odrážejí dualismus v kulturách středovýchodní Evropy: lokální umění a kultura jsou vnímány jako nedílná součást evropské tradice i jako zásadně odlišné od evropské tradice coby plody „národního génia“. Od pádu totalitních režimů se úsilí zaměřovalo na paralelní konstrukci historického narativu, jenž byl během komunistické éry tendenčně deformován a denacionalizován, a zároveň na přizpůsobení tohoto narativu současné mezinárodně-globální diskusi o současném umění. Cenou za chybějící přesvědčivý narativ je skutečnost, že tvorba mnohých umělců ze středovýchodní Evropy bývá opomíjena. Kvůli nedostatku relevantních pojmů pro charakterizování a interpretaci jejich prací zůstávají v zapomnění.


< zpět