Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Studie objasňuje na základě dosavadní literatury a některých nových pramenů společenské a genealogické souvislosti života Ferdinanda z Verdenberka a doplňuje stati Martina Mádla a Jany Zapletalové otištěné v tomto čísle. Ač jediným synem a hlavním dědicem významného dvorského ministra, nedosáhl hrabě Verdenberg za svůj nedlouhý život žádných významných hodností ani na císařském dvoře, ani v zemské správě. Jeho podíl na správě věcí veřejných byl okrajový, o čemž vypovídá jeho pouze sporadická účast na zemských sněmech v Dolních Rakousích a na Moravě, a to přesto, že se Verdenberg v druhé ze jmenovaných zemí opakovaně snažil získat významný zemský úřad. Těžištěm Verdenberkova života zůstávala především Vídeň, kde se odehrály téměř všechny významné rodinné události. Studie uvádí na pravou míru mylné údaje ohledně tří Ferdinandových, v mladém věku skonavších manželek, dvou sester a dvou dcer, které se dožily dospělosti. Zajímavou epizodou Verdenberkova života, která dokresluje jeho profil uměnímilovného mecenáše a zprostředkovatele kulturních statků, je jeho dosud neznámá výprava do Říma podniknutá v návaznosti na loretánskou pouť na jaře 1655, v době volby papeže Alexandra VII. Tato zajížďka per curiosit?, bez konkrétního poslání, může hypoteticky souviset s Verdenberkovým zájmem o umění a kulturní investice a svádí k úvahám o některých dalších souvislostech, které snad ozřejmí příští bádání.


< zpět