Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Jezuita otec Pierre Le Moyne (1602-1671) vydal v Paříži v roce 1647 knihu La galerie des femmes fortes; svým spisem zasáhl do dobové pře querelle des femmes. Kniha, dedikovaná tehdejší regentce Anně Rakouské, pojednávala o dvaceti ctnostných ženách, které představovaly příklady ženské síly a slabosti. Le Moyne vytvořil kompendium pěti hrdinek náležejících ke každému ze čtyř náboženství: židovskému, barbarskému, římskému a křesťanství. Le Moynovu knihu ilustroval frontispis zobrazující Annu Rakouskou jako sochu na podstavci obklopenou alegorickými postavami - mědirytina od Charlese Audrana podle Pietra Berrettiniho (da Cortona) - a dvacet mědirytin s leptem zobrazujících jednotlivé hrdinky. Mědirytiny s leptem provedli Abraham Bosse a Gilles Rousselet podle Clauda Vignona. Hrdinky ve slavnostních pózách jsou umístěny v popředí a v pozadí, v mnohem menším měřítku, jsou výjevy s jejich nejvýznamnějšími hrdinskými činy. Na každém tisku je u spodního okraje uveden podtitul s krátkým popisem ženiny síly. Tyto tisky užívali umělci jako zdroj inspirace pro malby a užité umění. Již v polovině 18. století poznamenal Pierre-Jean Mariette, že ikonografie hrdinných žen byla velmi úspěšná a malby z ní vycházející je možné nalézt na nejednom zámku. Přehled všech známých a dochovaných uměleckých děl inspirovaných tímto grafickým souborem nás vede k závěru, že cyklus nebyl znám a oceňovan jen ve Francii, ale i ve střední Evropě. Historici umění, kteří se zabývali touto ikonografií, dosud opomíjeli soubor maleb na zámcích v Českém Krumlově a ve Vurberku (Slovinsko). S jedenácti dochovanými malbami je českokrumlovský soubor největší. Malíři výše zmíněných souborů byli také v kopírování kompozicí a detailů tisků přesnější než jejich francouzští kolegové. Článek pojednává o uměleckých dílech inspirovaných ilustracemi Le Moynovy knihy La galerie des femmes fortes se zaměřením na oba středoevropské soubory. Důraz je kladen na obsah maleb, protože ikonografický program souboru ve Vurberku byl rozpoznán teprve nedávno a většina hrdinek v Českém Krumlově dříve nebyla identifikována. Na závěr je uvedena hypotéza, kde mohli objednavatelé získat inspiraci pro obrazy heroin žen.


< zpět