Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Bohumil Kubišta vytvořil v roce 1912 obrazy Polibek smrti a Hypnotizér, dvě vynikající kubistická díla. Porovnáme-li je s Kubištovými teoretickými názory, které publikoval, je patrná souvztažnost těchto textů, zvolených témat obrazů, a především jejich provedení. Kubišta v textech opakovaně mluví o hyperbole a parabole a jejich symbolickém užití u dramatických a mystických motivů. Na jeho pojetí pojmu gravitace navazuje promýšlení společenské teorie, což umožňuje u obou obrazů další interpretace. Obrazy jsou formálně spojené s konkrétním zobrazením hyperboly a paraboly. V další perspektivě souvisejí obrazy Polibek smrti a Hypnotizér s nemocemi, neurastenií a hysterií, které byly na přelomu století ve středu pozornosti psychoanalytického bádání. Kubištovo studium exaktních přírodních věd a dalších symptomů doby je tím podepřeno. V neposlední řadě dostává tematika dvojníka v Kubištově díle hlubší dimenzi. Jsou-li tato díla „portrétem dvojníka / autoportrétem“, je možné usuzovat na charakteristiku umělce zobrazenou dualitou individua. V této souvislosti Kubišta zkoumá poměr sil dvou figur nebo rozpolcené osobnosti. Vzniká dojem, že Kubišta usiloval v obrazech o vyšší řád, který přesahuje to, co na obraze vnímáme jako prvotní. Kubišta v obou obrazech vytvořil poněkud hrozivou vizi dvojnictví, která je zaplněna mnoha odkazy na dějiny vědy. Oba obrazy jsou vzorovými modely myšlenkového světa, který v předvečer první světové války byl poznamenán rozličnými změnami.


< zpět