Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Dnes devastovaný kostel sv. Jakuba Většího a sv. Anny ve Staré Vodě ve vojenském újezdu Libavá náležel na konci 17. století k nejdůležitějším poutním místům olomoucké diecéze. Za stavbou nového kostela stál v letech 1682–1688 kníže-biskup Karel II. z Liechtentesteinu-Castelcorna (1624–1695), jakožto mecenáš a objednavatel výzdoby. Zásadní podíl na podobě kostela a dekoraci jeho interiérů, jejichž starší podoba je dnes známa pouze z archiválií a fotodokumentace, nesli umělci z oblasti lombardských jezer. Architektonické plány pocházejí od císařského architekta Giovanniho Pietra Tencally (1629–1702) z Bissone, kamenické a sochařské práce provedl Andrea Aglio (kolem 1650–1698) z Arza, štuky vytvořili Matteo Rezzi a křestním jménem neuvedený člen rodiny Fontanů z Chiassa. Studium malířské výzdoby kostela ve Staré Vodě, které je hlavním námětem článku, obohatilo seznam známých freskařů pracujících v 17. století na Moravě o jméno dalšího ticinského malíře – Giovanniho Carlona (1636–1713) z Rovia, jenž vymaloval centrální fresku na klenbě lodi i čtyři alegorická znázornění kontinentů na jejích stěnách. Dochované, byť značně poničené Carlonovy malby se vyznačují neobvyklou ikonografií s emblematickými prvky. Pro sestavení programu malířské výzdoby byl nepochybně využit vedle jiných spisů traktát Jacoba Masena Speculum Imaginum Veritatis Occultae. Malby ve Staré Vodě patrně nevycházejí z existujících emblémů, nýbrž podobně jako na Svatém Kopečku u Olomouce uchopují se znalostí Masenovy teorie zobrazená témata invenčně a svébytně. I když Carlonovy fresky nedosahují náročnosti programu malířské výzdoby baziliky na Svatém Kopečku, paralely mezi konstrukcí některých maleb jsou evidentní. Nelze proto vyloučit, že rovněž za ikonografií starovodských fresek stál Martin Antonín Lublinský (1636–1690). Malířská výzdoba kostela sv. Jakuba Většího a sv. Anny ve Staré Vodě dokumentuje vysoké ambice Karla II. z Liechtensteinu-Castelcorna v roli mecenáše a potvrzuje vyspělost kulturního a intelektuálního prostředí Olomouce posledních desetiletí 17. století.


< zpět