Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Stať se zabývá důležitými díly autorů liberecké kanceláře Sial v České Lípě z pohledu architektonických kvalit staveb a jejich politických a sociálních vztahů. Pro ucelenost informací si článek všímá českolipské projektové činnosti předních představitelů Sialu v padesátých letech 20. století, tedy před vlastním založením slavného Hubáčkova ateliéru v roce 1968. Umění komplikovaných padesátých let svazoval socialistický realismus. Českolipské práce Jaromíra Vacka tento styl důsledně vyznávají. Politicky volnější šedesátá léta Česká Lípa architektonicky příliš nevyužila. Jednou z progresivněji pojatých staveb měla být samoobsluha Jiřího Svobody. K jejímu realizování však město nikdy nepřikročilo. Zvláštní pozornost se v textu věnuje periodě od sedmdesátých do osmdesátých let. V tomto časovém údobí se v České Lípě i v celém regionu prudce rozvinul uranový průmysl. V této zlaté éře města se podstatně zvýšila investiční výstavba, především panelových domů pro příliv zaměstnanců uranových dolů. Dynamické tempo rozkvětu města naneštěstí přinášelo ničivé asanace původní městské zástavby. Novou tvář "uranové" České Lípy pomohly utvořit kvalitní veřejné budovy od členů ateliéru Sial (základní škola Sever od Zdeňka Zavřela a Dalibora Vokáče, budova okresního výboru Komunistické strany Československa od Otakara Binara, nákupní středisko Uran od Emila Přikryla a kulturní dům Crystal od Jiřího Suchomela). Přikrylovo nákupní středisko (1980-1983) promyšleně propojilo aktuální evropské architektonické styly, neofunkcionalismus s postmodernismem. Na vysokou hodnotu Přikrylova obchodního domu již upozornili Jan Sapák, Rostislav Švácha či Petr Kratochvíl. Jiří Suchomel v projektu kulturního domu (1974-1990) průkopnicky experimentoval s tehdy nezvyklým způsobem vytápění, se solární energií. Přestože občané města tyto stavby nikdy nepřijali, náleží k nejcennějším památkám československé architektonické tvorby minulého režimu.


< zpět