Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Někdejší kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie při klášteře irských františkánů na Novém Městě pražském byl pověstný znamenitou obrazovou výzdobou bočních kaplí, kterou fundovali dobrodinci z řad vysoké i nižší šlechty. Oltářní retábly a štukem bohatě dekorované stěny zdobily obrazy i nástěnné malby, z nichž mnohé – pokud je známo – byly díly předních umělců působících tehdy v Čechách. Takovým případem je i nově identifikovaný obraz sv. Antonína Paduánského s Ježíškem od Karla Škréty, původně zdobící oltář ve funerální kapli hraběcí rodiny Losyů z Losinthalu. Po zrušení kláštera s kostelem roku 1786 se obraz dostal do farního kostela Narození sv. Jana Křtitele v Čížkově v západních Čechách, kde jej zcela zapomenutý na základě archivních rešerší objevila spoluautorka této studie v roce 2011. Rozsáhlý pramenný výzkum přinesl rovněž nová zjištění k původní obrazové výzdobě hybernského chrámu jako celku a napomohl docenit význam Škrétova díla. Zdá se přitom velmi pravděpodobné, že obraz byl objednán společně s dalšími dvěma Škrétovými formátově shodnými obrazy Křest Kristův a Obrácení sv. Pavla, datovanými do roku 1659. Tato dvě menší plátna byla umístěna ve štukových rámcích nad postranními průchody v losyovské kapli. Téma mystické vize světce, které patřilo k oblíbeným tématům potridentské ikonografie, je zhodnoceno v kontextu Škrétovy tvorby, respektive vztaženo k trojici návrhových kreseb; upozorněno je na pozdější recepci obrazu Janem Jiřím Heinschem. Připomenuty jsou rovněž vztahy Karla Škréty s objednavatelem hrabětem Janem Antonínem st. Losym z Losinthalu (kolem 1600–1682), kterého malíř nejspíš i portrétoval. V závěrečném oddílu je pojednáno o osudu Škrétova obrazu od konce 18. století do současnosti.


< zpět