Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Studie se zabývá ornamentikou fleuronné v etymologickém glosáři Mater verborum z Knihovny Národního muzea v Praze (X A 11) v  kontextu domácí a zahraniční knižní malby poloviny 13. století. Fleuronné – „rozkvetlé“ – znamená ornamentální zdobný systém, vycházející z vegetabilních forem. Jde především o lineárně kreslený dekor, provedený v několika základních barvách – nejčastěji v modré, červené a černé inkoustové perokresbě. K jeho základním stavebním článkům patří zejména fibrily, palmeta a polopalmeta, pupen, perla, čtverec, jádra a stonky. Za předchůdce této ornamentiky lze označit tzv. siluetové iniciály v rukopisech 12. století ze severní a východní Francie, stejně jako z jižní Anglie. Obecně lze vznik nového dekorativního systému spatřovat v postupné schematizaci starších prvků, užívaných při výzdobě tradičních malovaných románských a předrománských iniciál. V českých zemích se objevuje výzdoba raného typu fleuronné již před první čtvrtinou 13. století. Exemplář Mater verborum z doby kolem 1240 se řadí k nejstarším rukopisům vázaným na naše prostředí, kde se s tímto dekorem setkáme, avšak ještě bez složitých obrazců z vlásečnic – tzv. fadenwerku. Domnívám se, že lze ve zmíněné cimélii rozlišit zhruba devatenáct základních motivů této ornamentiky, jež dále modifikují do celé řady variací. Dominují zde polopalmety, pupence a akantoidy, často doplňované vlásečnicemi. Kromě jednotlivých elementů rozeznáváme ještě dle různých kritérií celou řadu skupin iniciál fleuronné, které lze rozčlenit do mnoha podkategorií. Celková koncepce výzdoby tímto florálním ornamentem je relativně nehomogenní co do kvality i výskytu. Z kvalitativního hlediska bych se zde přikláněl k rozlišení sedmi hlavních skupin terciárního dekoru. Ve shodě s tím identifikuji sedm tvůrců, kreslících iniciály tohoto typu, z nichž přinejmenším jeden se mohl rekrutovat z řad klasických iluminátorů. Dále lze rozlišit ještě jednoho kreslíře – autora rubrik, jenž se iniciálami fleuronné inspiroval, avšak přímo na jejich výzdobě se podle všeho nepodílel. Náš rukopis zapadá do domácího i zahraničního výtvarného kontextu své doby. Mnohé podněty tak čerpá zejména z oblasti severní Francie, jižní Anglie a středního či též jižního Německa.


< zpět