Autor článku se zamýšlí nad dosavadním chápáním modernismu v Evropě, v němž byla připisována vůdčí role estetické tvorby západním kulturním centrům. Poznání moderního umění východní Evropy vede Mansbacha k nutnosti formulovat nové kritické metodologie a teoretické strategie, které by lépe odrážely obecný vývoj moderního umění. Autor požaduje přezkoumání zatím převažujícího západního paradigmatu klasického moderního umění, jeho strukturální proměnu a překonání jeho nynější vnitřní předpojatosti.