Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

ZÁSADY ÚPRAVY TEXTŮ V ČASOPISE UMĚNÍ

Ve snaze dosáhnout standardní úpravy textů publikovaných v časopise Umění prosíme autory o dodržování následujících zásad. Týkají se citování časopiseckých a novinových článků 1, 2, 3, 4, různých typů knih a statí v nich obsažených 5, 6, 7, 8, neperiodických sborníků 9, edičních řad 10, katalogů 11, diplomních prací 12, recenzí 13 anebo nevytištěných textů, které jsou dostupné pouze na internetu či CD-ROMu. 14, 15 Namísto zdlouhavého výkladu seznamujeme přispěvatele s těmito pravidly prostřednictvím praktických ukázek, shrnujících typické příklady. Předem však upozorněme alespoň na uvádění plného jména autora (křestní i příjmení); na dvojí pojetí funkce editora 7, 8, na interpunkci, tj. umístění čárek, teček a dvojteček v jednotlivých bibliografických údajích a na pomlčky mezi nimi, 1, 5, 6, 7 dále na vyznačení kurzivy, na rozdílnou funkci římských a arabských číslic 1, 2, 3, 5, 6, 7, 10, na využívání předložky "in" 6, 7, 8, 9 a také na plný výčet stránek citované práce, případně citovaného místa v ní (pro citování konkrétních jednotlivých stránek však porovnejme pozn. 1 a 16). Internetovou citaci uvádíme s datem, kdy byla byhledána. 14 Je-li některá práce citována v textu vícekrát, připomíná se číslem poznámky, kde byla uvedena poprvé. 16 Jsou-li v textu opakovaně citovány různé práce jediného autora, předsuneme před toto číslo poznámky zkrácený název dané práce. 17 Je-li v našem textu citována práce mající více autorů, uvedeme nejvýše tři jména a popřípadě ještě zkratku "et al.". 6 Používáme mezinárodní ekvivalenty odkazů jako "idem", 8 "eadem" (mn. č. "iidem", "eaedem"). Odkaz "ibidem" je možno použít pouze v téže nebo následující poznámce, není-li mezi ni a stať, k níž se odkaz "ibidem" vztahuje, vsunut jiný titul. 18 Místo vydání zahraničních publikací píšeme původním, nezčeštěným pravopisem. 5, 7, 10, 11

Kurzivu užíváme vždy u názvů časopisů nebo knih a zpravidla také u názvů uměleckých děl v textu, například Salome nebo Svoboda vedoucí lid na barikády. Citáty se vyznačují kurzivou a uvozovkami: "Výroky vynikajících tvůrčích individualit jsou vždy zajímavé, i tehdy, když zkreslují skutečnost ..."18 Je-li text proložen číselnými odkazy k vyobrazením, uzavíráme tyto číselné odkazy do hranatých závorek. U titulků k reprodukcím upozorňujeme na díla neanonymní [19] a na trojí základní schéma pro díla anonymní, rozlišitelná prvotně podle lokace [20], ikonografického typu [21] nebo podle funkce. [22]

Příspěvky přijímáme v editorech Word for Windows. Zároveň je třeba odevzdat seznam vyobrazení a resumé v rozsahu jedné normostránky (1800 znaků včetně mezer).

Autoři rovněž odpovídají za zajištění autorských a reprodukčních práv svých ilustrací.

Poznámky

1. Georges Didi-Huberman, Rovina materiálu. Tvárnost, znepokojení, přežívání, Umění XLVI, 1998, s. 502-514.

2. Hal Foster, Convulsive Identity, October, č. 57, Summer 1991, s. 19-54.

3. Petr Wittlich, Rouby dekadence, Ateliér X, 1997, č. 9, 30. 4., s. 1, 7.

4. R. W. [Richard Weiner], Nadrealismus, Lidové noviny XXXII, 1924, č. 536, 24. 10., s. 7.

5. Ernst Gombrich - Didier Eribon, Ce que l`image nous dit, Paris 1991. - Karl R. Popper, Věčné hledání: Intelektuální autobiografie (samizdat), Brno 1988.

6. Jaroslav Pešina, Desková malba, in: Jaromír Homolka - Josef Krása - Václav Mencl et al., Pozdně gotické umění v Čechách, Praha 1978, s. 318-383, cit. s. 326.

7. PZ [Pavel Zatloukal], heslo Meretta Gustav, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, Praha 1995, s. 505. - Wolfgang Kemp, Narrative, in: Robert S. Nelson - Richard Shiff (ed.), Critical Terms for Art History, Chicago - London 1996, s. 58-69, zvl. s. 63-65.

8. Vincenc Kramář, Nové umění a kritika (1932), in: idem, O obrazech a galeriích, ed. Josef Krása, Praha 1983, s. 35-50. - Idem, Několik slov o objektivitě (1937), in: ibidem, s. 51-56.

9. Vincenc Kramář, Čemu slouží umění, in: Sborník k šedesátinám Václava Jelínka, Brno 1938, s. 80-84. - Klára Benešovská, Meze uměnovědných metod aneb chvála "postvědeckého" přístupu k předmětům uměleckohistorického zájmu, in: Opuscula seria atque iocosa: Sborník přátelských gratulací Josefu Krásovi k 50. narozeninám (nepublikovaný strojopis, přístupný v knihovně Národní galerie v Praze), Praha 1983.

10. Walter Koch, Literaturbericht zur mittelalterlichen und neuzeitlichen Epigraphik (1976-1984), München 1987 (Monumenta Germaniae Historica, Hilfsmittel XI).

11. I. výstava Divokých (kat. výst.), Topičův salon v Praze 1909. - Jiří Kotalík, Jan Preisler (kat. výst.), Národní galerie v Praze 1964.

12. Pavla Sadílková, Nová recepce gotiky v Čechách na příkladu Svatovítské katedrály (diplomní práce), Ústav pro dějiny umění FFUK, Praha 1999.

13. Lubomír Konečný (rec.), Milan Togner, Sandro Botticelli, Umění XLV, 1996, s. 102-103.

14. Michaela Ottová (rec.), Poznámky k moravským výstavám Od gotiky k renesanci, Bazar, http://www.intimate.cz/bazar/index.asp, vyhledáno 20. 7. 2002.

15. Miroslava Hlaváčková, Osobnost Augusta Švagrovského, in: Galerie moderního umění Roudnice nad Labem: Multimediální publikace o historii galerie s výběrem děl ze sbírkového fondu, CD-ROM, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem 2000.

16. Viz Didi Huberman (pozn. 1), s. 504-506.

17. Kramář, Nové umění (pozn. 8), s. 41.

18. Ibidem, s. 45.

19/ Emil Filla, Svatební košile, 1939, olej, plátno, 150 x 115 cm, Galerie hlavního města Prahy. Foto: Galerie hlavního města Prahy

20/ Řeznovice, kostel sv. Petra a Pavla, první polovina 12. století, pohled od jihovýchodu. Foto: Ústav dějin umění AV ČR - Prokop Paul

21/ Dvanáct apoštolů, začátek 16. století, nástěnná malba, Chvalšiny, kostel sv. Máří Magdaleny, severní strana kněžiště. Foto: Petr Odložil

22/ Pastoforium, kolem roku 1375, zlacené železo, v. 50 cm, Praha, katedrála sv. Víta, kaple sv. Václava. Foto: Jiří Hampl


< zpět