Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Filosof T. G. Masaryk neměl vypracovaný koncept přestavby Pražského hradu v době, kdy se stal prvním prezidentem Československé republiky. Měl jen nejasnou představu o proměně monarchistického hradu ve hrad demokratický. Konkrétní rozhodnutí o tom, jak ji provést, přenechal v plné důvěře charismatickému umělci architektu Jože Plečnikovi. Zato jako státník měl Masaryk jasnou představu o humanitní demokracii, kterou odvozoval ze systému hodnot, z prakticko-politické lásky k bližnímu, v konečném důsledku tedy z religiózních pozic. To byl také styčný bod s Plečnikovou, spíše lidovou představou demokracie. V čem tedy lze vidět "demokratičnost" Plečnikových přestaveb na Pražském hradě? Z mnoha možných asociací mezi architekturou a demokracií se v našem případě nabízejí především témata: transparentnost, pozvolné zpřístupňování hradního areálu, diskursivnost a antropomorfní měřítko drobných zásahů ve veřejném prostoru, a především návaznost na Řecko jako kolébku demokracie. Jako vyslovený platonik lokalizoval Masaryk počátky politiky, filosofie, a tedy i humanismu do řecké polis. To, že antika byla nejdůležitějším východiskem Plečnikovy architekturní tvorby, je známý fakt. V této návaznosti na antiku nalézám další důležitou sourodnost jinak velice nesourodých osobností Plečnika a Masaryka, která vysvětluje onu unikátní spolupráci na přestavbě Pražského hradu ve dvacátých letech minulého století.


< zpět