Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

4/2004

Články

Helena Soukupová

Zu Datierung und Interpretation des Westportals
des Zisterzienserinnenklosters Porta Coeli in Tišnov (Tischnowitz)

K datování a výkladu západního portálu kláštera cisterciaček Porta Coeli v Tišnově

s. 298-309

Západní portál kláštera cisterciaček v Tišnově, restaurovaný v letech 2000-2002, představuje výjimečnou památku středověkého sochařství. Článek přináší nová zjištění nejen ohledně datování a ikonografie portálu, ale i ve vztahu k zakladatelce kláštera, královně Konstancii (1180-1240), dceři krále Bély III., která se podílela na ideovém programu výzdoby.

< zpět
| resumé |

Pavel Vlček

Kilian Ignaz Dientzenhofer und Johann Lukas
von Hildebrandt. Zur Problematik des Guarinismus
in Mitteleuropa

Kilián Ignác Dientzenhofer a Johann Lukas
von Hildebrandt. K problematice středoevropského guarinismu

s. 310-331

Příspěvek sleduje ranou tvorbu Kiliána Ignáce Dientzenhofera ve vztahu k dílu rakouského architekta Johanna Lukase von Hildenrandt, s nímž se Dientzenhofer seznámil během vídeňského pobytu v roce 1723 a poté zřejmě realizoval některé jeho projekty v Čechách. V těchto souvislostech lze uvažovat o možnosti Hildebrandtova autorství zámecké kaple Zjevení Páně ve Smiřicích, čímž se znovu otevírají otázky tzv. české radikální skupiny.

< zpět
| resumé |

Jan Bažant

Klee's Senecio and 'senecio' in Rome

Senecio Paula Kleea a "senecio" v Římě

s. 332-335

Malíř Paul Klee patřil k avantgardním umělcům, čerpajícím inspirace z antické kultury. Mezi těmito zdroji tvorby se zřejmě nalézal i mramorový disk, dnes umístěný v portiku kostela S. Maria in Cosmedin v Římě a známý jako "bocca della varita". Je pravděpodobné, že tato tvář starého fauna s dlouhými vlasy a vousy inspirovala Kleeův obraz Senecio z roku 1922.

< zpět
| resumé |

Lenka Pastýříková

Vizualizace hudby v českém meziválečném výtvarném umění

The Visualisation of Music in Czech Art of the Inter-War Period

s. 336-352 

Tématem článku je konkretizace vztahů mezi výtvarným uměním a hudbou v českém meziválečném prostředí. Autorka postihuje tyto spojitosti na pracích čtyř tvůrců: Arnošta Hoška, Miroslava Ponce, Zdeňka Pešánka a Ervína Schulhoffa. Ukazuje, že na základě sepětí hudby a výtvarného umění vznikala pozoruhodná díla, v mezinárodním kontextu dosud opomíjená.

< zpět
| resumé |

Archiv

Marek Krejčí

Dopisy Maxe Dvořáka Vincenci Kramářovi

s. 353-369

Soubor 41 dopisů Maxe Dvořáka Vincenci Kramářovi představuje konzistentní celek, vypovídající o vzájemném vztahu dvou klíčových postav českého dějepisu umění. Dopisy jsou časově ohraničeny roky 1900 a 1921: dobou Kramářových studií ve Vídni a jeho pověřením řízením Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění.

< zpět
| resumé |

Zprávy

Ivo Hlobil

Tři gotické obrazy ze sbírky Jindřicha Waldese

s. 369-371

Text pojednává o třech v současnosti v Čechách téměř neznámých gotických obrazech: Stětí světice, Kristus na Olivetské hoře a Seslání Ducha svatého. Tato díla se dříve nacházela ve sbírce Jindřicha Waldese a dnes jsou v zahraničí. Vzhledem ke zprávě o jejich zařazení do aukčního prodeje a ke skutečnosti, že jsou úzce spojena s českým deskovým malířstvím první poloviny 15. století, je podle autora žádoucí, aby se stala součástí kolekce Národní galerie v Praze.

< zpět
| resumé |

Martin Krummholz

Kalvárie života a díla Vilíma Amorta

s. 372-381

Sochař Vilím Amort (1864-1913) náleží k pozapomenutým umělcům přelomu století. Stať popisuje Amortův život a tvorbu na základě zachovaných deníků, odrážejících jeho psychické stavy. Tvůrcova "kalvárie" se odvíjela od osudového vítězství v první soutěži na pražský Husův pomník v roce 1893. Návrh byl podroben ostré kritice a pomník nakonec realizoval Ladislav Šaloun.

< zpět
| resumé |

Recenze

Petr Chotěbor

Zdeněk Dragoun, Románské domy v Praze. - Zdeněk Dragoun - Jiří Škabrada - Michal Tryml, Praha 885-1310. Kapitoly
o románské a raně gotické architektuře

s. 381-382

Lubomír Konečný

Barbara Maria Stafford - Frances Terpak, Devices of Wonder: from the World in a Box to Image on a Screen

s. 383-385

Markéta Svobodová

Hellen Meller, European Cities 1890-1930s. History, Culture and the Built Environment

s. 385-387

Tomáš Winter

Alena Pomajzlová, Josef Čapek, Nejskromnější umění /
The Humblest Art

s. 387-391

Hubert Guzik

Soňa Ryndová - Vladislava Valchářová (ed.), Povolání: architekt[ka]

s. 392-395

Anotace

s. 395-396

Z přírůstků uměleckohistorické literatury

s. 397-399