2/2005

English

Články

Jan Bažant

Architecture of the Prague Pantheon: the Museum and Nationalism

Architektura pražského Panteonu: muzeum a nacionalismus

s. 115-126

Národní muzeum v Praze bylo postaveno v letech 1883-1891 podle návrhu Josefa Schulze. Studie poukazuje na nacionální rysy této architektury i na její blízkost k budově berlínského Reichstagu, kterou vysvětluje absencí podobné stavby v tehdejším českém království. V případě Panteonu pražského muzea upozorňuje na inspiraci v tzv. síních slávy soudobých vojenských muzeí.

< zpět

| resumé |

Jörg Stabenow

Städtebau und nation-building. Zur urbanen Konstruktion nationaler Identität am Beispiel der Arbeit Jože Plečniks
in Prag und Ljubljana

Stavba měst a nation building. Urbánní konstrukce národní identity na příkladu práce Jože Plečnika v Praze a Lublani

s. 127-141

Tvorba slovinského architekta Jože Plečnika se po roce 1918 významně podílela na utváření národní identity nástupnických států habsburské monarchie. Příspěvek sleduje tento proces na příkladu Prahy a Lublaně, přičemž se nesoustřeďuje na tzv. národní styly, ale klade pozornost na symbolické znázornění národních obsahů v konkrétním urbanistickém rámci.

< zpět

| resumé |

Dita Dvořáková

"Toporná modernost". Teorie funkcionalismu Karla Honzíka
v letech 1930-1950, její zdroje a paralely

'Rigid Modernity'. Karel Honzík's Theory of Functionalism from 1930 to 1950. Sources and Parallels

s. 142-155

Článek se zabývá teoretickým myšlením architekta Karla Honzíka v letech 1930-1950 na pozadí nových témat a postojů, které se v té době objevily. Šlo o přehodnocení funkcionalismu, úvahy o symbolicko-reprezentativní funkci architektury a styl, zdůrazňující oproti ranému funkcionalismu psychologické potřeby jednotlivců. Do role se dostávalo také zvýraznění regionální stavební tradice a existujícího architektonického kontextu.

< zpět

| resumé |

Christine Vendredi-Auzanneau

Rodinné domy Antonina Raymonda, českého architekta
v Japonsku

The Houses of Antonin Raymond, Czech Architect in Japan

s. 156-164

Český architekt Antonin Raymond odcestoval v roce 1919 jako asistent Franka Lloyda Wrighta do Japonska, kde pracoval (kromě období druhé světové války) až do roku 1973. Studie se zaměřuje na Raymondovy rodinné domy a jejich pojetí obytného prostoru. Zároveň vyzdvihuje originalitu umělcových řešení vzhledem k dalším zahraničním architektům působícím v Japonsku.

< zpět

| resumé |

Zprávy

Petr Hlaváček - Jaroslav Pachner

K ikonografickému programu nástěnných maleb v presbytáři františkánského kostela Čtrnácti sv. Pomocníků v Kadani

s. 165-170

Františkánský klášter Čtrnácti sv. Pomocníků byl založen v roce 1473. O čtyři roky později převedl Vladislav Jagellonský fundátorská práva na rod Lobkowiczů. Zpráva se věnuje rozboru nástěnné malby na jižní stěně presbytáře, tzv. lobkowiczké donátorské scény, v jejímž centru se nalézá veduta s lobkowiczkým hradem Hasištejnem u Kadaně.

< zpět

| resumé |

Alena Volrábová

Podobenství o světské moci. Poznámky ke kresbě Christopha Murera

s. 171-176

Text pojednává o kresbě s tématem Šalamounova soudu z konce 16. století, která je v majetku Moravské galerie v Brně. Autorka ji připisuje Christophu Murerovi a dovozuje, že je návrhem vitraje jednoho z oken Norimberské radnice. Vedle toho detailně vysvětluje její ikonografii.

< zpět

| resumé |

Recenze

Milan Togner

Ján Bakoš, Intelektuál & Pamiatka

s. 177-178

Jan Chlíbec

Milena Bartlová, Mistr Týnské kalvárie. Český sochař doby husitské

s. 179-183

Mojmír Horyna

Die Jesuiten in Wien. Zur Kunst- und Kulturgeschichte der österreichischen Ordensprovinz der "Gesellschaft Jesu" im 17. und 18. Jahrhundert

s. 183-187

Taťána Petrasová

Pavel Zatloukal, Příběhy z dlouhého století. - Jindřich Vybíral, Česká architektura na prahu moderní doby

s. 188-191

Marie Rakušanová

Tobias G. Natter, Die Galerie Miethke. Eine Kunsthandlung im Zentrum der Moderne

s. 191-194

Anotace

s. 194-195

Z přírůstků uměleckohistorické literatury

s. 196-199