Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

6/1998

Články

Georges Didi-Huberman

Rovina materiálu. Tvárnost, znepokojení, přežívání

The Status of Material. Plasticity, Uneasiness, Survival

s. 502-514

Předkládaná studie reflektuje postoj historiků umění k jedinečnému materiálu, jakým je vosk. V úvodu autor charakterizuje pomocí názorů předních filosofů a teoretiků umění jeho zvláštní vlastnosti, mezi nimiž vyniká především tvárnost, dovolující nejen bezprostřední výraz voskové plastiky, ale i přesnost jejích detailů, vyvolávajících při recepci pocit znepokojení. Stať ústí v kritický rozbor postojů historiků umění, kteří zaujímají k vosku jako materiálu výtvarných děl často negativní stanoviska a vylučují pod vlivem vlastních metodologických koncepcí voskovou plastiku z dějin umění. Na druhé straně však autor podotýká, že vosk - z hlediska materiálu - deklasuje akademické ideje žánru i ideu umění vůbec. Text doplňuje záznam části diskuse vedené Petrem Wittlichem, která následovala po přednášce Didi-Hubermana ve Francouzském institutu v Praze v listopadu 1997.

< zpět
| resumé |

Jiří Svoboda

Magdalénské umění v českých zemích. Variabilita stylu u paleolitických lovců

Magdalenian Art in the Czech Lands: Variability in Style of the Paleolithic Hunters

s. 515-521

Článek navazuje na autorovo pojednání o moravském gravettienu (Umění XLV, 1997, č. 5), který období magdalénu předcházel. Jiří Svoboda demonstruje na příkladech magdalénského umění, jehož nejvýznamnější lokalitou na našem území je jeskyně Pekárna v jižní části Moravského krasu, charakteristické rysy tohoto jednotného středoevropského stylu. K nim patří realismus, ale i tendence ke schematizaci, projevující se zvláště ve stylizaci ženské postavy. Závěr příspěvku se dotýká magdalénské ornamentiky, vyznačující se výrazným dynamismem.

< zpět
| resumé |

Jiří Kroupa

Dietrichsteinský palác v Brně a Ludwig Sebastian Kaltner

Das Dietrichstein-Palais in Brünn und Ludwig Sebastian Kaltner

s. 522-547

Stať Jiřího Kroupy splácí určitý dluh uměleckohistorického bádání k vysoce kvalitní budově Dietrichsteinského paláce na Horním Rynku v Brně, jejíž stavební vývoj nebyl dosud uspokojivě vysvětlen. Na základě zachovaných písemných pramenů autor představuje dlouhou stavební historii paláce, odvíjející se od počátků 17. století. Zvýšenou pozornost zasluhuje přestavba v druhé čtvrtině 18. století navržená vídeňským stavitelem Ludwigem Sebastianem Kaltnerem. Kroupova studie zahrnuje zárověň metodologické otázky, týkající se sledování vztahu architektonické úlohy a umělecké formy jako prostředku vizuální komunikace v dějinách architektury.

< zpět
| resumé |

Markéta Večeřáková

Změny liturgického prostoru v pražské meziválečné architektuře

Changes in Liturgical Space in Prague inter-war Sacral Architecture

s. 548-558

I přesto, že změny sakrálního prostoru jsou spojovány s usnesením II. vatikánského koncilu, můžeme již od druhé poloviny 19. století sledovat přípravné kroky této transformace, jež dosahují vrcholu počátkem 20. století ve sporech církevního modernismu a tradicionalismu. Studie Markéty Večeřákové interpretuje v širším kontextu kulturních a společenských událostí pražskou meziválečnou sakrální architekturu. Vedle římskokatolických kostelů, mezi jejichž dominantami nalézáme Plečnikův chrám Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech či Gočárův kostel sv. Václava ve Vršovicích, se zaměřuje na sborové stavby církve československé a církve českobratrské evangelické.

< zpět
| resumé |

Steven A. Mansbach

Some "Western" Reflections on the Classical Modern Art from "Eastern" Europe

Několik "západních" úvah o klasickém moderním umění z "východní" Evropy

s. 559-564

Autor článku se zamýšlí nad dosavadním chápáním modernismu v Evropě, v němž byla připisována vůdčí role estetické tvorby západním kulturním centrům. Poznání moderního umění východní Evropy vede Mansbacha k nutnosti formulovat nové kritické metodologie a teoretické strategie, které by lépe odrážely obecný vývoj moderního umění. Autor požaduje přezkoumání zatím převažujícího západního paradigmatu klasického moderního umění, jeho strukturální proměnu a překonání jeho nynější vnitřní předpojatosti.

< zpět
| resumé |

Zprávy

Jaroslava Lencová - Martin Halata

Veltruské veduty Jana Ranzmayera ze sbírky Ústavu dějin umění AV ČR

s. 565-571

Ve sbírce kreseb a grafiky Ústavu dějin umění AV ČR se nalézá 18 prací téměř neznámého vedutisty, krajináře a malíře interiérových pohledů Jana Ranzmayera. Autoři článku podávají zprávu o veltruských vedutách, z nichž jsou po dokumentační stránce zajímavé zejména ty, které zachycují tři dnes již zaniklé objekty zámeckého parku: Čínskou bažantnici, Ovčínek a tzv. vánoční strom, projev zahradní kultury 19. století. Vedle toho hledají autoři důvod Ranzmayerova působení na chotkovském panství ve Veltrusích, jímž mohla být funkce letního profesionálního učitele kresby šlechtických potomků. Možnost jeho vlivu naznačují práce Chotkova druhorozeného syna Emericha.

< zpět
| resumé |

Recenze

Klára Benešovská

Jacques Le Goff, Středověká imaginace

s. 571-573

Helena Lorenzová

Umberto Eco, Umění a krása ve středověké estetice

s. 573-575

Ivo Kořán

Judith Oexle - Markus Bauer - Marius Winzeler (eds.), Zeit und Ewigkeit

s. 576-580

Jiří Kropáček

Dillian Gordon - Lisa Monnas - Caroline Elam (eds.), The Regal Image od Richard II and the Wilton Diptych

s. 580-582

Lubomír Konečný

Reinhart Koselleck, Zur politischen Ikonologie des gewaltsamen Todes

s. 582-584

Anděla Horová

Ján Abelovský - Katarína Bajcurová, Výtvarná moderna Slovenska. Maliarstvo a sochárstvo 1890-1949

s. 584-586

Anotace

s. 587-588

Z přírůstků uměleckohistorické literatury

s. 589-592

Obsah XLVI ročníku Umění

s. 593-594