Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

3/1998

Články

Ingrid Ciulisová

Gotická svätyňa františkánskeho kostola Panny Márie v Bratislave

Der gotische Chor in der Franziskanerkirche St. Marien in Bratislava

s. 174-187

Článek pojednává o františkánském kostele Panny Marie v Bratislavě, který založil pravděpodobně král Bela IV. (1235-70). Za rakousko-uherských válek byl poničen a poté znovu vybudován a svěcen roku 1297. K vysoce kvalitní stavbě, jejíž presbytář se vymyká přísným mendikamentským předpisům, uvádí autorka řadu stylových analogií, zvláště s architekturou německé klasické a poklasické gotiky. Bratislavský kostel interpretuje jako příklad implantace dvorského umění do řádové architektury. Tento jev se projevuje i u kaple sv. Jána, která byla ve 14. století přistavěna k severní straně kostela.

< zpět
| resumé |

Jan Chlíbec

Toskánské bohemikum

Tuscan Bohemicum

s. 188-194

Autor studie se zabývá pronikáním internacionální gotiky do Toskánska, jehož města byla politicky i ekonomicky spjata se záalpskými dvory. Jedním z umělců, jenž tyto vlivy šíří do florentského prostředí, je sochař Piero di Giovanni Tedesco pobývající načas v burgundské a frankoflámské oblasti. Kromě toho autor uvažuje o Ghibertiho zprostředkovaném poznání umění krásného slohu a jeho vlivu na sochařovu tvorbu. Pozornost dále věnuje vztahům toskánských měst k Čechám, které počínají od 30. let 14. století. Toto spojení dokládá krásnoslohá socha Madony v kostele S. Paolino e Donato v Lucce, česká práce kol. 1400.

< zpět
| resumé |

Martin Číhalík

K otázkám pořizovatelů Bible boskovické

Zu Fragen bezüglich der Donatoren der Bibel boskoviensis

s. 195-200

Rozborem dvou erbů nacházejících se ve výzdobě knihy Exodu na fol. 21r a dalších iluminací se autor snaží určit objednavatele Bible boskovické. Podle umístění rodového znaku pánů z Lipé lze soudit, že byl zhotoven na přání pozdějšího majitele bible, jenž se chtěl ztotožnit s původním záměrem vlastníka a přihlásit se k myšlence kalicha. Objednavatelem bible byl zřejmě pan Čeněk z Vartemberka a Veselí, který sympatizoval s husitským hnutím a od roku 1414 zastával úřad nejvyššího purkrabího. Zahájení prací na výzdobě bible autor klade do roku 1421, kdy byl pan Čeněk pokořen Janem Želivským pod Jaroměří.

< zpět
| resumé |

Pavel Kalina

Albrecht Dürer's Lamentation from The Small Passion

Dürerovo Oplakávání z Malé pašije

s. 201-211

Tématem článku je Dürerova rytina Oplakávání z Malé pašije, jejíž kořeny lze hledat v severské, nizozemské i středoevropské oblasti. Autor příspěvku srovnává rytinu, vyznačující se prostorovou dvojznačností, s příbuznými díly, mimo jiné i s pracemi malířových žáků Hanse Schäufeleina a Hanse Baldunga Griena. Dvojaký charakter Dürerových děl z tohoto období vysvětluje jednak malířovou orientací na vizuální zkušenost běžného diváka a jednak snahou učinit tato díla "použitelnými" pro kopírování v různých médiích.

< zpět
| resumé |

Zdeněk Kazlepka

Der "unbekannte" Gottfried Libalt (1610-1673)

Neznámý Gottfried Libalt (1610-1673)

s. 212-218

Do díla Gottfrieda Libalta, německého malíře zátiší, krajin a náboženských výjevů, je v současnosti zahrnuto třicet obrazů a jeden grafický list. V malířových zátiších spatřuje autor článku významný zdroj pro rozvíjející se dekorativně koncipované zátiší 18. století ve střední Evropě, reprezentované Maximilianem Pfeilerem a Franzem Wernerem Tammem.

< zpět
| resumé |

Ivo Kořán

Braunovo bozzetto sv. Luitgardy

Der Bozzetto zur Statuengruppe der Hl. Luitgard von M. B. Braun

s. 219-223

Autor se zabývá Braunovou skicou z pálené hlíny pro sousoší sv. Luitgardy, která je nyní v muzeu v tyrolském Oetzu. Toto bozzetto, vyznačující se rudimentální syrovostí tvarů, odkazuje na Brandlovu návrhovou kresbu. V článku jsou vyzdviženy vysoké kvality Braunova díla ve srovnání s příbuznými sochami české provenience. Autor dále rozebírá Braunovu drobnou zlacenou řezbu sv. Luitgardy z Národní galerie v Praze, která je variací vracející se k staršímu, tou dobou již překonanému námětu. Závěr článku pojednává o barevnosti soch.

< zpět
| resumé |

Pavel Preiss

"...fatta in Praga 1774". Po stopách boloňského scénografa Franceska Orlandiho v Praze

"...fatta in Praga 1774".Tracing the Footsteps of the Bolognese set designer Francesco Orlandi in Prague

s. 224-229

V seznamu autorů dekorací divadla v Kotcích z roku 1781 figuruje jediný Ital, Francesco Orlandi, který je zde zastoupen početným souborem. Článek se věnuje dvěma kresbám s datem 1774, jež vznikly v Praze. Obě pocházejí ze scénografické kolekce benátské Fondazione Giorgio Cini. Jejich autorovi jsou připisovány i další kresebné studie z fondu Klementinské akademie v boloňské Akademii výtvarných umění. Pavel Preiss zpochybňuje připsání těchto kreseb Carlu Bibienovi a uvažuje o možném autorství Francesca Orlandiho, který v Praze roku 1774 pobýval.

< zpět
| resumé |

Jindřich Vybíral

Jiná moderna Leopolda Bauera

Die andere Moderne Leopold Bauers

s. 230-240

Předmětem článku je architektonická tvorba Leopolda Bauera (1872-1938) v posledních zhruba patnácti letech jeho života, kdy navrhl řadu významných staveb (obchodní dům Breda & Weinstein v Opavě, vilu Valerie Fischerové v Brně, činžovní blok Vogelweidhof ve Vídni, dostavbu sanatoria v lázních Jeseníku, tělocvičnu pro Krnov, kostel sv. Hedviky v Opavě). Výklad Bauerových děl se opírá o jeho vlastní teoretické názory a je proveden v širokém kontextu dobových souvislostí. Architektův historismus a eklektismus, jeho důraz na tvar jako nositele významu, tíhnutí k populární kultuře a jeho kritika mezinárodního stylu opravňuje autora článku přiřadit umělce k předchůdcům postmoderny.

< zpět
| resumé |

Archiv

Karel Srp

Vincenc Kramář, Návrh Smetanova pomníku

s. 241-246

Předkládanou studii, uloženou v archivu Ústavu dějin umění AV ČR, napsal Kramář v podstatě v roce 1926. Obsahuje zevrubnou analýzu jednoho z posledních děl Otto Gutfreunda, návrhu Smetanova pomníku. Kramář své závěry s Gutfreundem předem konzultoval, a tak článek odráží i vlastní sochařova stanoviska. Jeho návrh, na němž spolupracoval s Pavlem Janákem a Františkem Kyselou, je Kramářem vysoce ceněn, především pro plastické kvality.

< zpět
| resumé |

Zprávy

Petr Přibyl

Olga Pujmanová jubilující

s. 247-249

Eva Zíková

Bibliografie Olgy Pujmanové, rozené Strettiové, 1952-1998

s. 249-251

Ladislav Daniel

Milan Togner jubilující. Bibliografie Milana Tognera 1966-1997

s. 252-257

Vratislav Nejedlý

K činnosti olomouckého sochaře Jana Sturmera

s. 257-260 

Recenze

Jiří Svoboda

M. W. Conkey - O. Soffer... (eds.), Beyond Art

s. 260-262

Klára Benešovská - Zuzana Všetečková

J. Fajt (ed.), Magister Theodoricus. Dvorní malíř císaře Karla IV.

s. 262-275

Jiří Roháček

R. Favreau (ed.), Epigraphie et iconographie

s. 275-277

Lubomír Konečný

Opuscula historiae artium XLV, 1997

s. 277-278

Markéta Večeřáková

W. Pehnt - H. Strohl (eds.), Rudolf Schwarz. Architekt einer anderen Moderne

s. 278-279

Z přírůstků uměleckohistorické literatury

s. 280-282