Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

1/2/1998

Články

Kaliopi Chamonikola

Die Idee des Himmlischen Jerusalems und die Triforiumsgalerie im Prager Veitsdom

Idea nebeského Jeruzaléma a triforiová galerie Svatovítského chrámu v Praze

s. 4-18

Článek interpretuje triforiovou galerii Svatovítského chrámu jako integrální součást komplexního symbolicko-metaforického významu architektury chóru. Autorka vychází z univerzální představy chrámu jako ztělesnění nebeského Jeruzaléma, jehož idea je realizována v triforiové galerii. Podobizny jsou zde umístěny podél obvodových zdí představujících pomyslné hradby nebeského města. Podstata tohoto uskupení tkví v komunikační funkci a ve známé středověké symbolice průchodů-dveří jako vstupu do ráje. V článku jsou uvedeny některé předobrazy tohoto konceptu, jež nalezneme zejména v románském malířství.

< zpět
| resumé |

Karel Stejskal

Die Wandzyklen des Kaisers Karls IV. Bemerkungen zu Nuedatierungen und Rekonstruktionen der im Auftrag Karls IV. gemalten Wandzyklen

Nástěnné cykly Karla IV. Poznámky k novému datování a k rekonstrukcím nástěnných cyklů namalovaných na objednávku Karla IV.

s. 19-41

V úvodu obsáhlé studie se autor zabývá činností Mistra emauzského cyklu na Karlštejně a v ambitu slovanského kláštera v Praze-Emauzích. Zahájení prací na výzdobě ambitu Stejskal klade do roku 1365 a dokládá, že ostatkové scény v karlštejnské kapli Panny Marie nemohly vzniknout před rokem 1364. Vedle toho představuje výsledky svého studia rukopisu Rakouské národní knihovny ve Vídni Cod. 8330 z let 1571-72 s miniaturami Matyáše Ornyse, považovanými za kopie zničeného karlštejnského rodokmene. Příspěvek věnuje pozornost také cyklu zničených deskových obrazů, které se nacházely v dnešním Vladislavském sále na Pražském hradě a přemyslovskému cyklu na Vyšehradě, jejž dal Karel IV. namalovat kolem roku 1360. Závěr pojednává o zaniklé výzdobě Karlova hradu Tangermünde v Braniborech.

< zpět
| resumé |

Pavel R. Pokorný - Zuzana Všetečková

Nová datace gotických nástěnných maleb v kostele sv. Tomáše v Praze

Die neue Datierung der gotischen Wandmalereien in der St.Thomas Kirche in Prag

s. 42-50

V první části článku Pavel R. Pokorný nově určuje postavu klečícího donátora na malbě v sakristii augustiniánského kostela sv. Tomáše jako litomyšlského biskupa Petra řečeného Jelito. Tím vylučuje dřívější předpokládaný vznik maleb v roce 1353 a klade jejich dataci do roku 1370, kdy je prokázáno spojení biskupa Petra s augustiniánským klášterem. V druhé části studie se Zuzana Všetečková zabývá rozborem těchto maleb, uvádí jejich vlivy, příbuznosti a analogie.

< zpět
| resumé |

Jan Royt

Die ikonologische Interpretation der Glatzer Madonnentafel

Ikonologická interpretace Madony kladské

s. 51-60

Deskový obraz Madony kladské z obrazové galerie v Berlíně-Dahlenu vznikl mezi roky 1344-50. Arnošt z Pardubic je zde namalován s paliem, což mluví pro dataci po roce 1344. Vedle starších Suckalových a Chytilových výkladů obrazu přináší článek další důležité prameny pro jeho ikonologickou interpretaci. Za inspirační zdroj autor považuje výklad Panny Marie jako trůnu Šalamounova v tzv. Mariale Arnesti, a dále zázračné vidění Arnošta z Pardubic zmíněné ve Vita Venerabilis Arnesti...Viléma z Hasenburka.

< zpět
| resumé |

Liliana Krantz-Domasłowska

Das Mosaik am Dom in Marienwerder

Mozaika na dómu v Kwidzyni

s. 61-64

Článek pojednává o mozaice nad předsíní (původně nad portálem) na jižní straně dómu v Kwidzyni s umučením sv. Jana Ev. a donátorem, která má spolu s nedochovanou mozaikou v Malborku určité vztahy k mozaice na Zlaté bráně Svatovítské ka-tedrály v Praze. Podle původního nápisu je zobrazeným donátorem v Kwidzini biskup Jan I. Mnich (1378-1409), který od roku 1365 studoval v Praze. Mozaika vznikla kolem roku 1380 a v literatuře na ni existují dva názory. První ji spojuje s dílnou pracující na Zlaté bráně, druhý ji připisuje umělcům, kteří přišli z Benátek na pozvání velmistrů řádu německých rytířů.

< zpět
| resumé |

Jan Chlíbec

Sochařské donace Jiřího Pruskovského z Pruskova. Glosa k renesanč-nímu sochařství v Čechách

Die bildhauerische Donation des Jiří Pruskovský von Pruskov. Glosse zur Renaissancebildhauerei in Böhmen

s. 65-74

Autor studie se věnuje sochařským dílům, která dal zhotovit Jiří Pruskovský pro svůj renesanční zámek ve Starých Hradech. Jde především o oltář sv. Jana Kř. z roku 1582 nacházející se v zámeckém kostelíku, inspirovaný oltářem sv. Jana Kř. v Týnském chrámu v Praze, prací Monogramisty IP. Dalšími díly zhotovenými na Pruskovského objednávku jsou císařské bysty Ferdinanda I. a Maxmiliána II., které (spolu s nedochovanými bystami Karla V. a Rudolfa II.) byly pravděpodobně umístěny v ni-kách nad hlavní branou zámku. V závěru článku je zmínka o opukovém epitafu, který nechal Jiří Pruskovský zřídit roku 1567 svému bratru Jakubovi v katedrále sv. Víta.

< zpět
| resumé |

Olga Kotková

Donátor v nizozemském malířství 16. století: Persona non grata? Zamalované postavy donátorů na nizozemských obrazech z českých sbírek

Der Stifter in der niederländischen Malerei des 16. Jahrhunderts: persona non grata? Mit Beispielen aus tschechischen Sammlungen

s. 75-82

Postava donátora na obraze Dvanáctiletý Ježíš v chrámu ze zámecké obrazárny v Opočně od následovníka Hieronyma Bosche byla z neznámých příčin zamalována. Toto dílo mělo mít podle autorky předkládaného příspěvku pravděpodobně funkci epitafu. Článek ukazuje na dalších příkladech (triptych Klanění tří králů od Joose van Cleva), jak byly obrazy v průběhu dějin upravovány podle tehdejších potřeb a přání majitelů. Závěr je věnován obrazu Studně života od Mistra Studně života, který zůstal zásahů narušujících původní koncepci ušetřen.

< zpět
| resumé |

Martin Mádl

Triumf, karneval, sv. Jakub. K interpretaci dřevěného kruhového štítu ze 16. století

Triumph, Carneval, St Jacob. An Interpretation of a 16th-Century Circular Shield

s. 83-99

Tématem studie je kruhový štít ze sbírek Národního muzea, zdobený z přední strany malbou bizarního bojového průvodu se zvířaty a fantasktními bytostmi. Na okraji tonda se nalézá španělský nápis s prosbou k sv. Jakubu. Malba, která je příbuzná s kompozicemi několika obrazů Pokušení sv. Antonína od různých nizozemských autorů 16. století, se připisuje Pieteru Huysovi. Autor článku interpretuje štít v širokém kontextu dobových souvislostí a dovozuje případný účel jeho vzniku.

< zpět
| resumé |

Milan Togner

Neznámé kresby Agostina Ciampelliho v olomoucké sbírce

The Unknown Drawings of Agostino Ciampelli in the Collection of Olomouc

s. 100-108

Ve fondech Státní vědecké knihovny v Olomouci se nachází kolekce šedesáti listů kreseb A. Ciampelliho (1565-1630). Jde téměř výlučně o figurální studie a motivy, jež se pojí s malířovou monumentální tvorbou. Největší část souboru tvoří kresby, související s výzdobou kaple sv. Ondřeje v jezuitském kostele Il Gesu, kterou malíř realizoval kolem roku 1601. Ostatní kresby se týkají dalších Ciampelliho prací v Římě a Florencii (S. Giovanni in Laterano, S. Vitale, S. Maria in Trastevere, S. Agnese Fuori le Mura, Casa Buonarroti, S. Bibiana).

< zpět
| resumé |

Jaromír Neumann

Matyáš Bernard Braun a Petr Brandl. Sousoší sv. Luitgardy a jeho geneze

Matthias Braun und Peter Brandl. Die Statuengruppe der hl. Luitgard und ihre Genese

s. 109-128

Autor si klade za cíl objasnit genezi Braunova sousoší sv. Luitgardy a osvětlit Brandlův podíl na prvních dílech, která Braun vytvořil po svém příchodu do Čech. Širokým rozborem okolností vzniku sousoší sv. Luitgardy a jeho slohovou analýzou se Neumann snaží prokázat pravdivost zprávy F. L. Ehementa z roku 1771, jež uvádí Brandla jako autora modelu. V článku jsou vedle malířových obrazů souvisejících s genezí sousoší reprodukována díla J. K. Lišky, s nimiž se Brandl tvořivě vyrovnával.

< zpět
| resumé |

Archiv

Jindřich Vybíral - Milada Sekyrková

Britská cesta Jana Adolfa ze Schwarzenbergu roku 1825

Johann Adolf von Schwarzenberg's Travels in Britain in the Year 1825

s. 129-145

Článek přináší výběr z deníků Jana Adolfa ze Schwarzenbergu, které si vedl při své první cestě do Anglie. Tento šlechtic nese zásluhy na zbudování nového zámku v Hluboké, mauzolea v Třeboni a dalších staveb v českých i rakouských zemích. Své hlavní aktivity vyvíjel v hospodářské oblasti, o čemž svědčí i leitmotiv jeho britské cesty, jímž byla výroba železa. Vedle obdivu k technickým vymoženostem přinášejí deníky také popisy památek, šlechtických sídel a měst, které mladý šlechtic navštívil. Tyto záznami tvoří převážnou část publikovaného výběru.

< zpět
| resumé |

Rozhovor

Tamara Bissell

Interview with James Elkins

s. 145-152

Zprávy

Milan Togner

K jubileu Lubora Machytky

s. 153-154

Milan Togner

Bibliografie Lubora Machytky 1990-1997

s. 154

Martin Halata

Jarmila Hanzalová (ed.), Osobní pozůstalosti, rodinné archivy : soupis z roku 1997

s. 154-155 

Recenze

Lubomír Konečný

Ladislav Daniel - Olga Pujmanová - Milan Togner, Olomoucká obrazárna I: Italské malířství 14.-18. století z olomouckých sbírek

s. 155-158

Larry Silver

Eliška Fučíková (ed.), Rudolf II. in Prague. The Court and the City

s. 158-160

Ivo Kořán

B. Mikuda-Hüttel, Vom "Hausmann" zum Hausheiligen des Wiener Ho-fes. Zur Ikonographie des hl. Joseph im 17. und 18. Jahrhundert

s. 160-163

Christian F. Otto

Zdeněk Lukeš - Damjan Prelovšek - Tomáš Valena (eds.), Josip Plečnik: An Architect of the Prague Castle

s. 163-166

Karel Srp

František Šmejkal, České imaginativní umění (ed. Jana Šmejkalová)

s. 166-168

Z přírůstků uměleckohistorické literatury

s. 168-170 

Zásady úpravy textu

s. 171