Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

5/1999

Editorial

Vážení čtenáři,


dne 13. července 1999 uplynulo 600 let od úmrtí magistra operis Petra Parléře, nejvlivnějšího výtvarného umělce - pokud lze přenést toto moderní označení do středověku - který kdy působil v českých zemích až po naši současnost. Díky Petru Parléři se teprve v Praze uzavřela dlouhá tradice gotického katedrálního stavitelství započatá ve Francii ve 12. století. Petr Parléř k ní připojil smělé inovace. Jeho umění ovlivňovalo soudobé i následné stavitelství v širokém evropském teritoriu po několik dalších generací a poznovu ještě v baroku. Obdobný přínos znamenala i Parléřova sochařská tvorba, vymezující dobovou polaritu pozorované skutečnosti a uvolněné fantazie. Obsáhla tichou dramatičnost zpodobnění postavy Přemysla Otakara I. i monumentální realismus nejstarších byst dolního triforia. Byla jedním z východisek krásného slohu i pozdně gotického naturalismu. Vliv umění Petra Parléře se projevil téměř ve všech zemích evropského kontinentu.

Zástupci Kanceláře prezidenta ČR, Správy pražského hradu a Ústavu dějin umění AV ČR položili památného dne k náhrobní desce Petra Parléře v Pražské katedrále kytici. 5. října byla ve Vladislavském sále Pražského hradu slavnostně otevřena výstava Stavitelé katedrály - Petr Parléř (+1399) a Josef Mocker (+1899). Ve dnech 4. - 8. října se v Míčovně na Pražském hradě konalo velké setkání mistrů současných katedrálních hutí střední a západní Evropy. Pořadatelem této významné akce byla Správa Pražského hradu, rozhodující podíl na jejím konání měl Petr Chotěbor z odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky.

Dílo Petra Parléře připomenuly úvodní referáty historiků umění Jaromíra Homolky, Kláry Benešovské, Ivo Hlobila, Friedricha Fuchse z Řezna a Arthura Saligera z Vídně. První tři ze zmíněných příspěvků (ve dvou případech pro publikační účely rozšířených), přináší 5. číslo XLVII. ročníku Umění, jež právě dostáváte do rukou. Volně jsme k nim připojili dva články od zahraničních badatelů - Ernö Marosiho a Achima Timmermanna, kteří se rovněž uměním Parléřovy doby zabývají.



Ivo Hlobil

< zpět
| resumé |

Články

Klára Benešovská

Das Frühwerk Peter Parlers am Prager Veitsdom

Rané dílo Petra Parléře v pražské katedrále

s. 351-363

Příspěvek věnuje pozornost ranému dílu Petra Parléře v chrámu sv. Víta v Praze. Jednou z jeho prvních prací v katedrále byla stavba sakristie. Zevrubným rozborem autorka článku dokládá, že Parléř dostavěl východní pole sakristie podle staršího projektu Matyáše z Arrasu, narozdíl od pole západního, které řešil samostatně. Genezi přítomného klenebního schématu článek vysvětluje v širším uměleckohistorickém kontextu. Kromě toho se zaměřuje i na jižní chrámovou předsíň, vyznačující se originálním prostorovým pojetím.

< zpět
| resumé |

Jaromír Homolka

Zur Problematik der Prager Parlerarchitektur

K problematice pražské parléřovské architektury. Tři poznámky k dílu Petra Parléře

s. 364-384

Cílem předkládané studie je snaha hlouběji proniknout k podstatě architektury svatovítské katedrály i k povaze jedinečné tvůrčí osobnosti Petra Parléře. Těžiště příspěvku leží v interpretaci tří částí Parléřova architektonického díla. První představuje architektovy umělecké počátky, spojené se stavbou kostela ve švábském Gmündu. Druhá část se dotýká některých historizujících rysů kostela sv. Bartoloměje v Kolíně, třetí se zaměřuje na stavbu stěn vysokého chóru svatovítské katedrály a královské kaple všech svatých. Rozborem stěny vysokého chóru se zabývá i připojený exkurs.

< zpět
| resumé |

Ivo Hlobil

Socha sv. Václava s parléřovskou značkou v katedrále sv. Víta

Die Wenzelsstatue mit Peter Parlers Zeichen im Veitsdom

s. 385-388

Článek se věnuje nejznámějšímu dílu parléřovského sochařství - soše sv. Václava v pražské katedrále - kolem níž se vedou stálé spory v uměleckohistorické literatuře. Autor shrnuje dosavadní názory na umístění, datování i autorství sochy a sám předpokládá, že dílo vzniklo v roce 1373 a bylo původně umístěno v jediném architektonickém tabernáklu opěrného systému nad svatováclavskou kaplí. Sochu připisuje Petru Parléřovi.

< zpět
| resumé |

Ernő Marosi

Probleme der Prager St. Georg-Statue aus dem Jahre 1373

Problematika pražské sochy sv. Jiří z roku 1373

s.389-399

Přestože nebyly v nedávné době nalezeny žádné nové skutečnosti a prameny, které by lépe osvětlily okolnosti vzniku sochy sv. Jiří na Pražském hradě, pokouší se autor příspěvku o nový pohled spojený s novou interpretací problému. Dané dílo klade do souvislosti s italskou raně renesanční plastikou, čímž mu přiznává pokročilou modernost. Ta se projevuje také v jeho kompozici, počítající pravděpodobně s frontálním pohledem diváka.

< zpět
| resumé |

Achim Timmermann

Two Parlerian Sacrament Houses and Their Microarchitectural Context

Dva parléřovské sanktuáře v mikroarchitektonickém kontextu

s. 400-412

Studie přináší zevrubnou analýzu tabernáklu v kostele sv. Bartoloměje v Kolíně nad Labem (1360-1378) a tabernáklu v kostele sv. Sebalda v Norimberku (1361-1379). Obě tato výrazně odlišující se díla, která vycházejí z uměleckého prostředí Petra Parléře a jeho okruhu, autor zasazuje do širšího středoevropského kontextu. Pozdější výtvarné ohlasy podle něho zaznamenal především kolínský sanktuář s polygonální základnou a prolamovaným jehlanem.

< zpět
| resumé |

Zprávy

Adam Organisty

Die barocke Skulptur des Gekreuzigten Christi im Heimatmuseum für historischen Hausrat in Ziębice

s. 413-414

Krátká zpráva pojednává o dosud nepublikované řezbě Ukřižovaného Krista z majetku Vlastivědného muzea v Ziębici. Autor zasazuje dílo do druhého desetiletí 18. století a upozorňuje na stylové souvislosti s pracemi Ignáce Rohrbacha, žáka Matyáše Bernarda Brauna.

< zpět
| resumé |

Martin Pavlíček

K dílu Jana Blažeje Santiniho

s. 414-424

Příspěvek Martina Pavlíčka představuje výsledky autorova bádání nad architektonickým dílem Jana Blažeje Santiniho, které bylo nedávno kompetentně zhodnoceno Mojmírem Horynou v umělcově monografii, recenzované Pavlem Vlčkem v Umění 3/99. Právě s touto knihou částečně polemizuje předkládaná studie, pokoušející se upřesnit i vyvrátit některé její závěry.

< zpět
| resumé |

Recenze

Milena Bartlová

Robert Suckale, Kunst in Deutschland

s. 424-427

Karel Stejskal

Andreas Fingernagel - Martin Roland, Mitteleuropäische Schulen I

s. 427-435

Frank Muller

Lubomír Konečný - Beket Bukovinská - Ivan Muchka (eds.), Rudolf II, Prague and the World

s. 435-436

Rostislav Švácha

Architektonické a stavební plány Pardubicka

s. 436-437

Markéta Svobodová

Architektonické a stavební plány Pardubicka

s. 437-438

Anotace

s. 438-439

Z přírůstků uměleckohistorické literatury

s. 440-442