Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

4/1999

Články

Kateřina Engstová

Vidění ženy ve slunci císařem Augustem

Die Vision Kaisers Augustus von der Frau in der Sonne

s. 258-265

Autorka se věnuje ikonografickému tématu Vidění ženy ve slunci císařem Augustem, jehož zobrazení je součástí emauzského cyklu. Při rozboru vychází z literárního díla Cronica Boemorum Jana Marignoly, kde se scéna vidění vyskytuje několikrát. Vedle kritického zkoumání vzájemných vazeb Marignolovy kroniky a malby v ambitu emauzského kláštera hledá autorka důvody zobrazení tohoto námětu, mezi něž patří též možnost představení samého císaře i jeho úcty k Panně Marii.

< zpět
| resumé |

Maria Theisen

Anmerkungen zur Ikonographie des Titelblatts der Goldenen Bulle, Österreichische Nationalbibliothek cod. 338

Poznámky k ikonografii titulního listu Zlaté buly v Rakouské národní knihovně, cod. 338

s. 266-277

Článek pojednává o titulním listě Zlaté buly, který představuje jeden z vrcholů iluminátorského umění doby Václava IV. Jelikož se na jeho výzdobě uplatnili mistři staré i nové generace dvorských iluminátorů, můžeme kodex chápat jako důležitou slohovou spojku mezi biblí Václavovou a Antverpskou. Autorka studie se kromě těchto otázek dotýká i ikonografie okrajové výzdoby Zlaté buly, jejíž význam vysvětluje v intencích Václavovy panovnické ideologie.

< zpět
| resumé |

Jan Chlíbec

Názory Girolama Savonaroly na výtvarné dílo a jejich vztah k české reformaci

The Views of Girolamo Savonarola concerning the Work of Art and Their Relation to the Czech Reformation

s. 278-294

V obsáhlé studii autor postihuje vztah českého reformačního prostředí k osobě florentského kazatele Girolama Savonaroly. Jeho kritické názory se šířily především mezi utrakvisty a českými bratry, na něž působil i silným osobním příkladem. Savonarolovu oblibu navíc zvyšovala jeho násilná smrt, jež byla srovnávána s mučednickou smrtí Jana Husa. Předkládaný příspěvek se dotýká všech podstatných vlivů Savonarolova myšlení na českou reformaci 15. a 16. století, s důrazem na jeho úvahy o významu, statusu a charakteru výtvarných děl.

< zpět
| resumé |

Michal Šroněk - Jiří Roháček - Petr Daněk

Václav Trubka z Rovin - studie o měšťanském mecenátu v rudolfínské Praze

Václav Trubka von Roviny - Eine Studie über bürgerliches Mäzenatentum im Rudolfinischer Prag

s. 295-308

Tématem příspěvku je osobnost Václava Trubky z Rovin, jímž se autoři zevrubně zabývají v souvislosti s jeho mecenášskou činností. Tento významný pražský měšťan s utrakvistickým vyznáním objednal roku 1604 monumentální nástěnnou malbu Posledního soudu v kostele Panny Marie před Týnem, kterou zhotovili dva malíři: Jan Jindrovský a Ferdinand z Eysern. Tomu autoři připisují také dosud anonymní malbu Nanebevzetí Panny Marie v kapli sv. Zikmunda ve Svatovítské katedrále. Vedle toho se článek věnuje i otázce modifikace uměleckého díla pro objednavatele rozdílného náboženského vyznání.

< zpět
| resumé |

Jindřich Toman

Dostaveníčko všech pokrokových lidí. Kupkova putovní výstava 1905-1907 a její ohlas

Meeting Place of All Progressive People: Kupka's 1905-1907 Traveling Exhibition and Its Reception

s. 309-320

Studie Jindřicha Tomana reflektuje ohlas putovní výstavy Františka Kupky v Čechách a na Moravě v letech 1905-1907 a zároveň poukazuje na utváření kritického diskursu jeho díla v prvním desetiletí 20. století. Z několika měst, v nichž se výstava uskutečnila a kde vzbudila řadu polemických i skandálních reakcí, se autor zaměřuje na Kolín a Prostějov. Autentické kritiky přítomných prací zpřístupňuje čtenáři prostřednictvým četných citací z dobových periodik i vlastních Kupkových dopisů a poznámek.

< zpět
| resumé |

Zprávy

Petr Sommer

Významné výročí Anežky Merhautové-Livorové

s. 321

Polana Bregantová

Bibliografie Anežky Merhautové 1995-1999

s. 321-322

Kateřina Lopatová

Meziválečná architektura na Moravském Slovácku

s. 322-336

Příspěvek Kateřiny Lopatové podává zprávu o charakteru meziválečné architektury ve třech významných městech Moravského Slovácka: Hodoníně, Břeclavi a Kyjově. V úvodu popisuje autorka obecnou situaci regionu, který byl dříve chápán jako zemědělská oblast s pevnou lidovou a folklórní tradicí. Projekty moderních staveb, které se začínají prosazovat koncem dvacátých let, proto narážely na odpor a nevoli. I přesto zde nakonec vzniklo několik hodnotných realizací, jejichž návrhy vypracovali ve valné většině architekti etablovaní v jiných krajích.

< zpět
| resumé |

Recenze

Milena Bartlová

Olga Kotková, Hans Raphon. 500 let pašijového oltáře z Göttingenu - 500 Jahre des Passionsaltar aus Göttingen

s. 336-337

Jiří Pešek

Katarzyna Cieślak, Tod und Gedenken

s. 337-339

Jiří Pešek

Pavel Vlček - Ester Havlová, Praha 1610-1700. Kapitoly o architektuře raného baroka

s. 340-342

Anděla Horová

Salony v české kultuře 19. století

s. 342-343

Otto M. Urban

Jan Konůpek. Poutník k nekonečnu. A Pilgrim to Infinity

s. 343-344

Anotace

s. 345-346

Z přírůstků uměleckohistorické literatury

s. 346-348