Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

3/1999

Články

Anežka Merhautová - Petr Sommer

Strahovský klášter. Jeho založení a románská bazilika

Kloster Strahov. Seine Gründung und die romanische Basilika

s. 154-168

Strahovský klášter byl založen zřejmě v roce 1140 z iniciativy olomouckého biskupa Jindřich Zdíka, českého knížete Vladislava II. a jeho manželky Gertrudy. O okolnostech vzniku, o prvním osazení a dalších událostech souvisejících s ranou existencí kláštera vypovídá první část předkládané studie. V druhé části se autoři zaměřují na původní románskou baziliku, jejíž podobu rekonstruují na základě nedávného vědeckého průzkumu.

< zpět
| resumé |

Petr Pavelec

Nástěnná malba kola Štěstěny v komnatě strakonického hradu

Wandmalerei mit dem Glücksrad in einem Raum der Burg Strakonice

s. 169-174

Nástěnná malba kola Štěstěny v starém paláci strakonického hradu byla odkryta v letech 1994-1995. Jde o nejstarší českou dochovanou nástěnnou malbu s tímto motivem, jehož původ můžeme sledovat už v antické mytologii. V souvislostech se vznikem stavby i s ohledem k formálnímu charakteru byla malba datována do poslední čtvrti 13. století. Autor článku dále pojednává v širších souvislostech o její genezi a významu.

< zpět
| resumé |

Markéta Baštová

Plastika saského Freiberku 1. čtvrti 16. století. Příspěvek k dílu Mistra týneckého Zvěstování

Die sächsisch-freiberger Plastik des 1. Viertels des 16. Jahrhunderts. Ein Beitrag zum Werk des Meisters der Maria-Teinitzer Verkündigung

s. 175-194

Studie Markéty Baštové je věnována výkladu díla Mistra týneckého Zvěstování v souvislosti s plastikou saského Freiberku. Přestože saská východiska jeho prací jsou připomínána v starší české literatuře, nalézá autorka řadu nových paralel, vlivů a zajímavých vývodů. Kromě jiného uvažuje též o tom, zda umělec, s nímž jsou spojována raná díla Mistra týneckého Zvěstování, nepocházel ze Saska a nebyl školený v dílně Mistra apoštolů freiberského dómu.

< zpět
| resumé |

Martin Pavlíček

K dílu Matyáše Bernarda Brauna

Zum Werk von Matthias Bernhard Braun

s. 195-202

Martin Pavlíček přináší ve svém článku několik podstatných příspěvků k Braunovu dílu. Vedle rozboru neobvyklé ikonografie Immaculaty v Nedělišti u Hradce Králové a nového datování soch tří církevních Otců v Lysé nad Labem, uvádí čtyři nová připsání. Na základě stylové analýzy přisuzuje Braunovi tato díla: řezbu Ukřižovaného Krista ze zámecké kaple v Jemništi, kamennou sochu sv. Jana Nepomuckého z Bechyně-Zářečí, řezbu sv. Matouše z kaple sv. Vojtěcha v Terešově u Rokycan a kamennou sochu sv. Jana Nepomuckého z Choustníkova Hradiště.

< zpět
| resumé |

Matthew S. Witkovsky

Envisaging the Gendered Center: Prague's Municipal Building and the Construction of a "Czech Nation," c. 1880-1914

Touha po středním (ná)rodě: Obecní dům pražský a utváření "českého národa" v letech 1880-1914

s. 203-220

Hlavním tématem Witkovského studie je interpretace projevů českého národního uvědomování a vzniku českého národního diskursu. K tomu autor obratně využívá modelu lingvistické analýzy Jacquese Lacana. Do jádra problému národního uvědomění staví mytickou osobu Libuše, ztělesňující podle něho jak falickou matku, tak touhu po sloučení rodů, odrážející se v české gramatice v kategorii středního rodu. Velkou část studie věnuje Witkovsky budově Obecního domu, se zaměřením na výklad symbolických významů jeho výzdoby.

< zpět
| resumé |

Archiv

Zdenek Primus

Jiří Padrta, Marcel Duchamp

s. 221-238

V archivu je zásluhou Zdenka Primuse publikována převážná část monografie Marcela Duchampa z pera Jiřího Padrty, kterou připravoval Odeon k vydání v roce 1971. Nedávný nález neúplného obtahu této knihy, z jejíchž necelých tří desítek chybějících úvodních stránek byly otištěny úryvky v Sešitech pro literaturu a diskusi, je po nedávném vydání Chalupeckého díla nejen dalším cenným přínosem do české duchampovské literatury, ale i výrazným podnětem k možnému srovnání obou prací.

< zpět
| resumé |

Recenze

Tomáš Hříbek

Thierry de Duve, Kant after Duchamp

s. 238-241

Pavel Kalina

Milada a Oldřich Radovi, Kniha o sklípkových klenbách

s. 241-243

Pavel Vlček

Dvě knihy o barokní architektuře

s. 244-247

Helena Lorenzová

Roman Prahl (ed.), Posedlost kresbou

s. 247-249

Anotace

s. 250-251

Z přírůstků uměleckohistorické literatury

s. 251-253