1/2/1999

English

Články

Dalibor Prix

Gotická přestavba kostela Panny Marie ve Starém Městě u Bruntálu

Der gotische Umbau der Marienkirche in Staré Město bei Bruntál (Altstadt bei Freundenthal)

s. 3-17

Studie Dalibora Prixe přináší nejnovější poznatky o stavebních dějinách kostela Panny Marie ve Starém Městě na Bruntálsku. Vysoce kvalitní pozdně románská stavba z poloviny 13. století, jejíž podobu autor ve svém textu rekonstruuje, nahradila pravděpodobně starší objekt z roku 1213. O pozdějším významu kostela svědčí následná gotická přestavba z první čtvrtiny 15. století, jíž je věnována náležitá pozornost.

< zpět

| resumé |

Zuzana Všetečková

Nástěnné malby v kostele Panny Marie ve Starém Městě u Bruntálu

Die Wandmalereien in der Marienkirche in Staré Město bei Bruntál

s. 18-32

V roce 1994 byly v závěru kostela Panny Marie ve Starém Městě u Bruntálu odkryty pozoruhodné nástěnné malby překvapující neobvyklou kvalitou a monumentalitou. Jedná se především o zcela ojedinělou postavu Mojžíše s deskami Zákona a ostatních proroků, kteří se k němu obrací. Autorka článku se zabývá zevrubným výkladem ikonografie i vlastního zpracování maleb a zároveň hledá některé důležité paralely v českém prostředí. Vznik nástěnné výzdoby klade na základě zachovaných historických pramenů do 90. let 14. století, ale připouští, že mohly vzniknout i kolem roku 1419, kdy byla vydána odpustková listina.

< zpět

| resumé |

Pavel Kalina

The Last Judgement of Rožmberk: Vision, Fear, and Mandala. Symbolism in the Late Middle Ages

Poslední soud z Rožmberka. Vize, strach a symbolismus mandaly v pozdním středověku

s.33-44

Reliéf Posledního soudu z Rožmberka datovaný do roku 1493 byl dříve nazývaný Čtrnáct svatých pomocníků, a to pro jejich zobrazení nahrazující tradičních čtyřiadvacet starců. Pavel Kalina objasňuje kořeny takového zpodobení, které souvisí pravděpodobně s dobovým kultem prosazujícím možnost adorace několika světců-přímluvců současně. Ten šířili zejména cisterciáci, a tak není vyloučeno, že výjimečnou ikonografii reliéfu z Rožmberka inspiroval někdo z osazenstva Vyšebrodského kláštera.

< zpět

| resumé |

Jindřich Vybíral

Der Traum von der Vernunft unter der gelben Kuppel: Die Architektur von Hubert Gessner in Kremsier

Sen rozumu pod žlutou bání: Architektura Huberta Gessnera v Kroměříži

s. 45-58

Článek Jindřicha Vybírala pojednává o architektuře psychiatrické léčebny v Kroměříži, na jejíž realizaci se v letech 1905-1908 významně podílel Hubert Gessner, žák Otty Wagnera. Rozlehlá stavba se vyznačuje přísným racionálním uspořádáním jednotlivých objektů a vyloučením přemíry dekorativních prvků. Téměř vše se striktně podřizuje funkčním a konstrukčním požadavkům. Systém léčebny, dělené na několik pavilonů, pak umožňuje i vnitřní diferenciaci pacientů podle sociálních měřítek.

< zpět

| resumé |

Lenka Bydžovská - Karel Srp

Re-identifying the Object. Gasholder, Visual Arts, Literature

Objekt proměnlivých významů. Libeňský plynojem, výtvarné umění a literatura

s. 59-79

Ryze technická stavba libeňského plynojemu získala za dobu své existence množství nejrůznějších významů, odrážejících se v umělecké tvorbě. Autoři článku sledují v širším kontextu reflexe objektu v literatuře a výtvarném umění od 30. let až do poválečné doby, kdy byl nově tematizován zejména ve fotografii. Opomenut nezůstal ani motiv plynojemu v dílech členů Skupiny 42, pro něž byl jedním z charakteristických symbolů městského života a civilizace.

< zpět

| resumé |

Josef Vojvodík

Koncepty idyly v díle Josefa Lady, jejich proměny a sémantika v kontextu meziválečné avantgardy

Conceptions of the Idyll in the Work of Josef Lada, their Transformations and Semantics in the Context of the Czech Inter-war Avant-garde

s. 80-108

V předkládané stati Josef Vojvodík nově interpretuje dílo Josefa Lady, které bylo ve většině vykládáno v opozici k meziválečné avantgardní tvorbě. Tomu se vymyká publikovaná studie, v níž autor hledá styčné body Ladových výtvarných i beletristických prací právě s díly českých avantgardních umělců. Jedním ze společných znaků jsou podle Vojvodíka umělcovy koncepty idyly. Nalézá a rozlišuje celkem tři, a to idylu nostalgického návratu do dětství, idylu harmonického soužití lidí a zvířat a idylu noci a nevědomí. Obdobné pojetí nalézá i u Jana Zrzavého, Jindřicha Štyrského nebo Zdenka Rykra.

< zpět

| resumé |

Archiv

Eva Petrová

František Gross, Z deníku 1942-1943

s.109-113

Studie přináší výběr nejzajímavějších pasáží z deníku Františka Grosse, který si malíř vedl necelé čtyři měsíce. Vedle osobních poznámek o vlastní tvorbě, obsahujících i osm malých kreseb, jsou asi nejcennější záznamy týkající se vzniku a fungování Skupiny 42, tehdy ještě bez tohoto názvu. Deník současně vypovídá o neutěšené sociální situaci, na níž se výrazně podepsaly válečné události.

< zpět

| resumé |

Ludmila Hájková

Texty Karla Hubáčka a Miroslava Masáka z počátku skupiny SIAL

s. 113-121

Architekt Karel Hubáček patřil spolu s Miroslavem Masákem k vůdčím osobnostem Sdružení inženýrů a architektů Liberec, nazývaným zkráceně SIAL. První dva publikované texty Karla Hubáčka z roku 1963 obsahují autorovu obranu vlastního tehdy nanejvýš progresivního návrhu polyfunkčního objektu na hoře Ještěd, který se dočkal i pozdější realizace. Kromě toho přináší článek dva texty Miroslava Masáka. První se týká jeho návrhu relaxačních lázní pro sídliště Teplice-Šanov, druhý je studií dostavby dolního centra Liberce.

< zpět

| resumé |

Zprávy

Anna Pravdová

Pouť do Mekky umění. Čeští malíři v Paříži dvacátých let

s. 121-130

Předkládaná studie mapuje pobyty českých malířů v Paříži ve dvacátých letech. Nejenže přibližuje jejich výstavní činnost v tamějších galeriích, ale reflektuje i dobové odezvy jejich tvorby ve francouzských odborných časopisech. Z početného množství českých umělců v Paříži kromě jiných pobýval Jiří Kars, František Zdeněk Eberl, Alois Bílek, Jan Matulka či Věra Jičínská.

< zpět

| resumé |

Jaroslava Hausenblasová

Krakau, Prag und Wien: Funktionen von Metropolen im frühmodernen Staat

s. 130-131

Taťána Petrasová

Mezi časy: mezičasí počátku 19. století

s. 131-133

Recenze

Petr Wittlich

Ladislav Kesner (ed.), Vizuální teorie. Současné anglo-americké myšlení o výtvarných dílech

s. 133-134

Anděla Horová

Jiří Kroupa - Lubomír Slavíček (eds.), Almanach 1927-1997. Sedmdesát let Semináře dějin umění Masarykovy univerzity v Brně

s. 134-135

Hana Hlaváčková

Martirologio de Usuardo Museu Diocesa de Girona

s. 135-136

Jiří Roháček

Ruth Slenczka, Lehrhafte Bildtafeln in spätmittelalterlichen Kirchen

s. 136-137

Jiří Roháček

Renate Kohn (ed.), Die Inschriften des Bundeslandes Niederösterreich

s. 138-139

Vojtěch Lahoda

Eva Petrová (ed.), Skupina 42

s. 139-142

Anotace

s. 143-145

Z přírůstků uměleckohistorické literatury

s.145-148

Zásady úpravy textů

s. 149