Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCO | ARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts Index | European Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

1/2/1999
Články
Dalibor Prix
Gotická přestavba kostela Panny Marie ve Starém Městě u Bruntálu
Der gotische Umbau der Marienkirche in Staré Město bei Bruntál (Altstadt bei Freundenthal)
s. 3-17
Studie Dalibora Prixe přináší nejnovější poznatky o stavebních dějinách kostela Panny Marie ve Starém Městě na Bruntálsku. Vysoce kvalitní pozdně románská stavba z poloviny 13. století, jejíž podobu autor ve svém textu rekonstruuje, nahradila pravděpodobně starší objekt z roku 1213. O pozdějším významu kostela svědčí následná gotická přestavba z první čtvrtiny 15. století, jíž je věnována náležitá pozornost.
< zpětZuzana Všetečková
Nástěnné malby v kostele Panny Marie ve Starém Městě u Bruntálu
Die Wandmalereien in der Marienkirche in Staré Město bei Bruntál
s. 18-32
V roce 1994 byly v závěru kostela Panny Marie ve Starém Městě u Bruntálu odkryty pozoruhodné nástěnné malby překvapující neobvyklou kvalitou a monumentalitou. Jedná se především o zcela ojedinělou postavu Mojžíše s deskami Zákona a ostatních proroků, kteří se k němu obrací. Autorka článku se zabývá zevrubným výkladem ikonografie i vlastního zpracování maleb a zároveň hledá některé důležité paralely v českém prostředí. Vznik nástěnné výzdoby klade na základě zachovaných historických pramenů do 90. let 14. století, ale připouští, že mohly vzniknout i kolem roku 1419, kdy byla vydána odpustková listina.
< zpětPavel Kalina
The Last Judgement of Rožmberk: Vision, Fear, and Mandala. Symbolism in the Late Middle Ages
Poslední soud z Rožmberka. Vize, strach a symbolismus mandaly v pozdním středověku
s.33-44
Reliéf Posledního soudu z Rožmberka datovaný do roku 1493 byl dříve nazývaný Čtrnáct svatých pomocníků, a to pro jejich zobrazení nahrazující tradičních čtyřiadvacet starců. Pavel Kalina objasňuje kořeny takového zpodobení, které souvisí pravděpodobně s dobovým kultem prosazujícím možnost adorace několika světců-přímluvců současně. Ten šířili zejména cisterciáci, a tak není vyloučeno, že výjimečnou ikonografii reliéfu z Rožmberka inspiroval někdo z osazenstva Vyšebrodského kláštera.
< zpětJindřich Vybíral
Der Traum von der Vernunft unter der gelben Kuppel: Die Architektur von Hubert Gessner in Kremsier
Sen rozumu pod žlutou bání: Architektura Huberta Gessnera v Kroměříži
s. 45-58
Článek Jindřicha Vybírala pojednává o architektuře psychiatrické léčebny v Kroměříži, na jejíž realizaci se v letech 1905-1908 významně podílel Hubert Gessner, žák Otty Wagnera. Rozlehlá stavba se vyznačuje přísným racionálním uspořádáním jednotlivých objektů a vyloučením přemíry dekorativních prvků. Téměř vše se striktně podřizuje funkčním a konstrukčním požadavkům. Systém léčebny, dělené na několik pavilonů, pak umožňuje i vnitřní diferenciaci pacientů podle sociálních měřítek.
< zpětLenka Bydžovská - Karel Srp
Re-identifying the Object. Gasholder, Visual Arts, Literature
Objekt proměnlivých významů. Libeňský plynojem, výtvarné umění a literatura
s. 59-79
Ryze technická stavba libeňského plynojemu získala za dobu své existence množství nejrůznějších významů, odrážejících se v umělecké tvorbě. Autoři článku sledují v širším kontextu reflexe objektu v literatuře a výtvarném umění od 30. let až do poválečné doby, kdy byl nově tematizován zejména ve fotografii. Opomenut nezůstal ani motiv plynojemu v dílech členů Skupiny 42, pro něž byl jedním z charakteristických symbolů městského života a civilizace.
< zpětJosef Vojvodík
Koncepty idyly v díle Josefa Lady, jejich proměny a sémantika v kontextu meziválečné avantgardy
Conceptions of the Idyll in the Work of Josef Lada, their Transformations and Semantics in the Context of the Czech Inter-war Avant-garde
s. 80-108
V předkládané stati Josef Vojvodík nově interpretuje dílo Josefa Lady, které bylo ve většině vykládáno v opozici k meziválečné avantgardní tvorbě. Tomu se vymyká publikovaná studie, v níž autor hledá styčné body Ladových výtvarných i beletristických prací právě s díly českých avantgardních umělců. Jedním ze společných znaků jsou podle Vojvodíka umělcovy koncepty idyly. Nalézá a rozlišuje celkem tři, a to idylu nostalgického návratu do dětství, idylu harmonického soužití lidí a zvířat a idylu noci a nevědomí. Obdobné pojetí nalézá i u Jana Zrzavého, Jindřicha Štyrského nebo Zdenka Rykra.
< zpětArchiv
Eva Petrová
František Gross, Z deníku 1942-1943
s.109-113
Studie přináší výběr nejzajímavějších pasáží z deníku Františka Grosse, který si malíř vedl necelé čtyři měsíce. Vedle osobních poznámek o vlastní tvorbě, obsahujících i osm malých kreseb, jsou asi nejcennější záznamy týkající se vzniku a fungování Skupiny 42, tehdy ještě bez tohoto názvu. Deník současně vypovídá o neutěšené sociální situaci, na níž se výrazně podepsaly válečné události.
< zpětLudmila Hájková
Texty Karla Hubáčka a Miroslava Masáka z počátku skupiny SIAL
s. 113-121
Architekt Karel Hubáček patřil spolu s Miroslavem Masákem k vůdčím osobnostem Sdružení inženýrů a architektů Liberec, nazývaným zkráceně SIAL. První dva publikované texty Karla Hubáčka z roku 1963 obsahují autorovu obranu vlastního tehdy nanejvýš progresivního návrhu polyfunkčního objektu na hoře Ještěd, který se dočkal i pozdější realizace. Kromě toho přináší článek dva texty Miroslava Masáka. První se týká jeho návrhu relaxačních lázní pro sídliště Teplice-Šanov, druhý je studií dostavby dolního centra Liberce.
< zpětZprávy
Anna Pravdová
Pouť do Mekky umění. Čeští malíři v Paříži dvacátých let
s. 121-130
Předkládaná studie mapuje pobyty českých malířů v Paříži ve dvacátých letech. Nejenže přibližuje jejich výstavní činnost v tamějších galeriích, ale reflektuje i dobové odezvy jejich tvorby ve francouzských odborných časopisech. Z početného množství českých umělců v Paříži kromě jiných pobýval Jiří Kars, František Zdeněk Eberl, Alois Bílek, Jan Matulka či Věra Jičínská.
< zpětJaroslava Hausenblasová
Krakau, Prag und Wien: Funktionen von Metropolen im frühmodernen Staat
s. 130-131
Taťána Petrasová
Mezi časy: mezičasí počátku 19. století
s. 131-133
Recenze
Petr Wittlich
Ladislav Kesner (ed.), Vizuální teorie. Současné anglo-americké myšlení o výtvarných dílech
s. 133-134
Anděla Horová
Jiří Kroupa - Lubomír Slavíček (eds.), Almanach 1927-1997. Sedmdesát let Semináře dějin umění Masarykovy univerzity v Brně
s. 134-135
Hana Hlaváčková
Martirologio de Usuardo Museu Diocesa de Girona
s. 135-136
Jiří Roháček
Ruth Slenczka, Lehrhafte Bildtafeln in spätmittelalterlichen Kirchen
s. 136-137
Jiří Roháček
Renate Kohn (ed.), Die Inschriften des Bundeslandes Niederösterreich
s. 138-139
Vojtěch Lahoda
Eva Petrová (ed.), Skupina 42
s. 139-142
Anotace
s. 143-145
Z přírůstků uměleckohistorické literatury
s.145-148
Zásady úpravy textů
s. 149