Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

3/2000

Editorial

Vážení čtenáři,


při listování jmenným rejstříkem Umění z devadesátých let se ukazuje, že bezkonkurenční pozornost zdejších i zahraničních badatelů v tomto období na sebe strhl Karel Teige, ponechávající daleko za sebou svatého Víta s jeho pražskou katedrálou, Pannu Marii, Ježíše Krista, rodinu Dientzenhoferových, Parléře, Rudolfa II. i Karla IV. Soustředíme-li se výhradně na 20. století, pak jako druhá "nejpopulárnější" osobnost vyvstane Teigův souputník v avantgardním hnutí a zároveň rival v polemikách - Jindřich Štyrský. Jeho dosavadní umístění ještě zlepšuje nynější číslo Umění, volně související s kolokviem, které jsme letos v červnu uspořádali v Ústavu dějin Umění AV ČR v Praze. Záměr rozvinout zaujatou debatu o podnětech a otázkách, které rozmanité tvůrčí aktivity Jindřicha Štyrského vyvolávají, zmíněné setkání nejen naplnilo, ale v jistém smyslu dokonce přesáhlo. Několik účastníků totiž postupně nabídlo časopisu Umění samostatné studie, které vznikly dalším promýšlením původních diskusních příspěvků. Rozhodli jsme se shromáždit je ve společném čísle, zabývajícím se na příkladu Jindřicha Štyrského i obecnějšími tématy. Právě jeho dílo umožňuje podnikat rozličné badatelské exkurze, vedoucí k rozkrývání leckdy nejednoznačných vztahů meziválečné avantgardy k jiným epochám, stylům a uměleckým názorům (baroko, biedermeier či akademismus), k výzkumu jemných souvislostí mezi výtvarným a literárním vyjádřením téhož námětu, prožitku, pocitu, vzpomínky či snu (viz různé citace ze Štyrského knihy Sny, odkazy na prózu s fotomontážemi Emilie přichází ke mně ve snu, interpretace fotografií zámku La Coste, založená na rozboru Štyrského textů o markýzi de Sade, apod.), ke sledování pohybu mezi "vysokým" a "nízkým" (např. v poměru ke knižních obálkám), a konečně i k dalšímu rozkolísání pojmu avantgardy.

Úvodní narážka na jmenný rejstřík Umění nebyla náhodná. V současné době postoupil do pokročilé fáze projekt Polany Bregantové, která připravuje důkladnou bibliografii všech ročníků Umění. Vydání definitivní verze, o němž Vás budeme včas informovat, plánujeme na rok 2002, kdy časopis dospěje k padesátému ročníku. Zájemci však mohou již nyní používat zpracované části v knihovně Ústavu dějin Umění AV ČR.

Ti čtenáři, kteří v časopise nevynechají ani tiráž, si patrně v několika předchozích číslech všimli, že kromě tradiční rubriky Umění v sekci akademických časopisů na internetových stránkách Akademie věd České republiky jsme otevřeli i vlastní, bohatší stránky na adrese http://www.intimate.cz/umeni. Jejich obsah nyní rozšiřujeme o diskusní fórum, v němž uveřejňujeme ohlasy na texty otištěné v Umění. Dopisy lze buď odesílat přímo z internetové stránky, nebo dodat do redakce. Těšíme se na Vaše názory, reakce a náměty.



Lenka Bydžovská

< zpět
| resumé |

Články

Karel Srp

Strašná hrůza, přitažlivá

A Terrible Horror, but Alluring

s. 127-135

V roce 1940 namaloval Jindřich Štyrský obraz, který zcela nečekaně zasadil do barokního rámu. Podle ústní legendy nese titul Oidipus. Autor studie upozorňuje v této souvislosti na Štyrského vztah k baroku a zároveň interpretuje dílo v kontextu českého moderního umění, v němž může představovat určitou antitezi k obrazu Salvator od Jana Zrzavého.

< zpět
| resumé |

Josef Vojvodík

Oralizace a olfaktorizace oka. K psychologii čichového vnímání v díle Jindřicha Štyrského

The Oralization and Olfaktorization of the Eye. The Psychology of Olfactory Perceptions in the Work of Jindřich Štyrský

s. 136-151

Studie se zaměřuje na ojedinělou pozici olfaktorických prožitků v Štyrského díle, která souvisí se zvláštní psychikou jeho osobnosti. Přítomnost těchto motivů v umělcových obrazech a textech je třeba chápat zejména jako devalvaci oka jako orgánu racionálního poznání. Jedním z takovýchto příkladů je koláž k Nezvalovu Sexuálnímu nokturnu. Článek sleduje vztahy olfaktorických prožitků s kulturou biedermeieru i s bachtinovskou koncepcí "groteskního těla".

< zpět
| resumé |

Tomáš Winter

Jakub Obrovský a Jindřich Štyrský

Jakub Obrovský and Jindřich Štyrský

s. 152-161

Příspěvek hledá spojitosti mezi akademickou tvorbou Jakuba Obrovského a surrealistickými pracemi jednoho z jeho nejvýznamnějších žáků Jindřicha Štyrského. Styčné body mezi nimi leží ve společných východiscích, promítajících se v různých podobách do jejich tvorby. Shodným námětem bylo oběma téma ztraceného ráje, symbolizované arkadickou krajinou dětství, ke které se v určitých chvílích naléhavě obraceli.

< zpět
| resumé |

Anja Tippner

K surrealistické estetice ruin. Textuální a vizuální fragmenty Jindřicha Štyrského k biografii markýze de Sade

A Surrealist Aesthetics of Ruins. The Textual and Visual Fragments of Jindřich Štyrský's Attempt at a Biography of the Marquis de Sade

s. 162-169

Ve třicátých letech vzniklo několik Štyrského textů zabývajících se kontroverzní osobou markýze de Sade. Autorka studie ukazuje, že jejich fragmentární ráz byl ve shodě se Štyrského surrealistickou estetikou, v níž hrály důležitou roli ruiny. Vlastní Štyrského fotografie ruin zámku La Coste se v závěru pokouší úžeji propojit s jeho textuálními fragmenty Sadovy biografie, a to pomocí Benjaminova pojmu aury.

< zpět
| resumé |

Jindřich Toman

The Dream Factory Had a Horror Division: Štyrský's and Toyen's Psycho-Covers from 1930's

V továrně na sny byla dílna na strach: Psycho-obálky Jindřicha Štyrského a Toyen z třicátých let

s. 170-180

Článek Jindřicha Tomana poukazuje na skutečnost, že knižní obálky Štyrského a Toyen ze třicátých let se zabývají stejně závažnými tématy jako jejich volná tvorba, z čehož vyplývá, že na ně lze použít i stejná interpretační měřítka. Autor se soustřeďuje v kontextu dobových teoretických a kritických prací především na téma strachu, zděšení a podobných psychických stavů.

< zpět
| resumé |

Recenze

Milada Studničková

Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400-1550, II-IV. Knižní malba

s. 181-187

Martin Mádl

Pavel Preiss, František Karel Palko

s. 187-191

Helena Lorenzová

Radim Vondráček- Vít Vlnas (eds.), Biedermeier

s. 191-194

Rostislav Švácha

Jindřich Vybíral, Století dědiců a zakladatelů

s. 194-195

Otto M. Urban

Naděžda Blažíčková-Horová (ed.), Julius Mařák a jeho žáci

s. 195-197

Anotace

s. 197-199

Z přírůstků uměleckohistorické literatury

s. 199-202