Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

1/2/2000

Články

Jiří Kroupa

Tři návraty k Rumohrovi

Three Returns to Rumohr

s. 3-21

Článek se věnuje osobě Karla Friedricha Rumohra, zakladatele vědecké disciplíny dějin umění, a to v souvislosti s pozdějšími ohlasy jeho teorií. První nalezneme u architekta Gottfrieda Sempera po polovině 19. století, následovaného Moritzem Thausingem, skrze něhož Rumohrovy ideje významně působily na program vídeňské školy dějin umění. V roce 1920 se k Rumohrovi vrací Julius Schlosser, ovlivňující Václava Richtera a Vincence Kramáře. Poslední stopy Rumohrova myšlení jsou v současnosti přítomné v pracích Michaela Baxandalla. Závěr studie se zabývá třemi koncepcemi pozdního osvícenství, tematizovanými v současném diskurzu dějin umění.

< zpět
| resumé |

Karel Srp

Dějiny umění podle Meyera Schapira

Meyer Schapiro and the History of Art

s. 22-40

Mayer Schapiro patří k významným postavám, které přispěli k překotnému rozkvětu dějin umění na americkém kontinentě po druhé světové válce. Příspěvek Karla Srpa je vůbec první studií z pera českého autora, věnované tomuto historikovi umění, jenž vycházel z mnoha inspirací a proslul širokým spektrem zájmů. Článek si všímá všech důležitých Schapirových aktivit a vyzdvihuje jeho vlastní, nezanedbatelný přínos moderní uměnovědě.

< zpět
| resumé |

Johana Kofroňová

Problematika sakrálního prostoru po tridentském koncilu ve světle názorů církevních autorit

The Approach to Sacred Space in the Writings of the Ecclesiastical Authorities after the Council of Trent

s. 41-54

Příspěvek se soustřeďuje na interpretaci sakrálního prostoru bezprostředně po tridentském koncilu a na počátku 17. století. Z jednotlivých církevních představitelů si všímá názorů jezuity Molana, kardinála Paleottiho z Boloně, Karla Boromejského a několika dalších významných osobností. Na konkrétních stavbách pak sleduje koncepci jejich liturgického prostoru, odrážející jednotlivé teze.

< zpět
| resumé |

Keith Holz

Exile Artists Look Back: Between the Tunnel Vision of Antifascism and the Constraints of Appeasement

Exiloví umělci se ohlížejí zpátky: Mezi ideologií antifašismu a restriktivní politikou appeasementu

s. 55-68

Studie Keitha Holze pojednává o šesti dílech německých umělců (Hanns Kralik, Heinz Lohmar, John Heartfield, Dorothea Koeppenová), kteří žili v letech 1933-1939 v pražském nebo pařížském exilu. V daných pracích se soustřeďovali na tematiku antifašismu, kritiku politiky appeasementu, uplatňované vůči Německu, dále na reflexi nástupu NSDAP k moci, problematiku postavení žen v nacistickém Německu a na perzekuci židů. V závěru autor pojednává v obecnější rovině o postavení a vyjadřování exilových umělců, ovlivněných dobovými událostmi včetně restriktivní politiky appeasementu.

< zpět
| resumé |

Archiv

Jiří Padrta

Dodatky ke knize: Guillaume Apollinaire, O novém umění

s. 69-77

Přítomný text napsal Jiří Padrta v roce 1968 jako doslov k českému výboru ze statí Guillauma Apollinaira, jehož vydání připravovalo nakladatelství Odeon. Zmíněná kniha však vyšla až o šest let později s doslovem Luboše Hlaváčka, čímž zůstával Padrtův text dosud nepublikován.

< zpět
| resumé |

Lubomír Slavíček

K odchodu Vincence Kramáře ze Státní sbírky starého umění v roce 1939. (Dva neznámé dopisy Eugena Dostála a Alberta Kutala Kramářovi.)


s. 78-81

Nález dvou neznámých dopisů, adresovaných Vincenci Kramářovi, je výsledkem pokračujícího bádání v jeho objemné pozůstalosti. Do širších souvislostí je uvádí text Lubomíra Slavíčka, který se zabývá důvody Kramářova nuceného odchodu ze Státní sbírky starého umění v roce 1939 i dobovým hodnocením jeho galerijní činnosti.

< zpět
| resumé |

Zprávy

Friedrich Fuchs

Die Kunst der Parler und der Dom zu Regensburg

s. 81-86

První část článku sleduje vlivy pražského parléřovského stylu na sochařskou výzdobu řezeňského dómu. V části druhé autor uvažuje o spojitostech staršího architektonického řešení v Řezně s pražskou katedrálou sv. Víta. Nalezená kamenická parléřovská značka na soklu řezeňské stavby vypovídá u přímé účasti některého z členů této stavitelské rodiny, přičemž není vyloučena přítomnost samého Petra Parléře.

< zpět
| resumé |

Petr Pavelec

Pozdně gotické nástěnné malby v kostele sv. Máří Magdaleny v Chvalšinách

s. 86-92

Průzkum omítkových a malířských vrstev v kostele sv. Máří Magdalény v Chvalšinách, provedený v letech 1995-1996, odhalil dosud neznámé nástěnné pozdně gotické malby. Studie se zaměřuje v širším kontextu především na obraz Posledního soudu, umístěný na ploše východního klenebního čela. Vedle toho se věnuje i ostatním nalezeným malbám, pokrývajícím stěny a architektonické články interiéru kostela.

< zpět
| resumé |

Andrzej Kozieł

Unknown Silesian Source for the Statue of St Luitgard on Charles' Bridge in Prague

s. 92-95

Článek upozorňuje na nový pramen, který pravděpodobně působil na genezi sousoší sv. Luitgardy, díla Matyáše Bernarda Brauna. Tím byly grafické tisky s Viděním sv. Luitgardy, provedené podle návrhu Michaela Willmanna. Autor článku dokazuje, že tento slezský prototyp byl znám v českém cisterciáckém prostředí, čímž mohl přímo ovlivnit objednavatele sousoší, plaského opata Eugena Tyttla.

< zpět
| resumé |

Pavla Sadílková

Fenomén smrti v české kultuře 19. století

s. 95-96

Recenze

Martin Pavlíček

Ivo Kořán, Braunové

s. 96-100

Pavel Vlček

Mojmír HORYNA…, Toskánský palác v Praze

s. 100-102

Jindřich Vybíral

Werner Oechslin, Moderne entwerfen. Architektur und Kulturgeschichte

s. 102-105

Jiří Kroupa

Werner Oechslin, Stilhülse und Kern

s. 105-108

Christopher Long

Ursula A. Schneider (ed.); Paul Engelmann (1891-1965)…; Judith Bakacsy (ed.), Paul Engelmann und das mitteleuropäische Erbe…

s. 109-111

Petr Wittlich

Vít Havránek (ed.), Akce slovo pohyb prostor. Experimenty v umění šedesátých let

s. 111-112

Kateřina Lopatová

Rostislav Švácha (ed.), Regionalismus a internacionalismus v soudobé architektuře

s. 113-114

Anotace

s. 114-116

Z přírůstků uměleckohistorické literatury

s. 116-121

Zásady úpravy textu

s. 122

ZÁSADY ÚPRAVY TEXTŮ V ČASOPISE UMĚNÍ

Ve snaze dosáhnout standardní úpravy textů publikovaných v časopise Umění prosíme autory o dodržování následujících zásad. Týkají se citování časopiseckých a novinových článků 1, 2, 3, 4, různých typů knih a statí v nich obsažených 5, 6, 7, 8, neperiodických sborníků 9, edičních řad 10, katalogů 11, diplomních prací 12, recenzí 13 anebo nevytištěných textů, které jsou dostupné pouze na internetu či CD-ROMu. 14, 15 Namísto zdlouhavého výkladu seznamujeme přispěvatele s těmito pravidly prostřednictvím praktických ukázek, shrnujících typické příklady. Předem však upozorněme alespoň na uvádění plného jména autora (křestní i příjmení); na dvojí pojetí funkce editora 7, 8, na interpunkci, tj. umístění čárek, teček a dvojteček v jednotlivých bibliografických údajích a na pomlčky mezi nimi, 1, 5, 6, 7 dále na vyznačení kurzivy, na rozdílnou funkci římských a arabských číslic 1, 2, 3, 5, 6, 7, 10, na využívání předložky "in" 6, 7, 8, 9 a také na plný výčet stránek citované práce, případně citovaného místa v ní (pro citování konkrétních jednotlivých stránek však porovnejme pozn. 1 a 16). Internetovou citaci uvádíme s datem, kdy byla byhledána. 14 Je-li některá práce citována v textu vícekrát, připomíná se číslem poznámky, kde byla uvedena poprvé. 16 Jsou-li v textu opakovaně citovány různé práce jediného autora, předsuneme před toto číslo poznámky zkrácený název dané práce. 17 Je-li v našem textu citována práce mající více autorů, uvedeme nejvýše tři jména a popřípadě ještě zkratku "et al.". 6 Používáme mezinárodní ekvivalenty odkazů jako "idem", 8 "eadem" (mn. č. "iidem", "eaedem"). Odkaz "ibidem" je možno použít pouze v téže nebo následující poznámce, není-li mezi ni a stať, k níž se odkaz "ibidem" vztahuje, vsunut jiný titul. 18 Místo vydání zahraničních publikací píšeme původním, nezčeštěným pravopisem. 5, 7, 10, 11

Kurzivu užíváme vždy u názvů časopisů nebo knih a zpravidla také u názvů uměleckých děl v textu, například Salome nebo Svoboda vedoucí lid na barikády. Citáty se vyznačují kurzivou a uvozovkami: "Výroky vynikajících tvůrčích individualit jsou vždy zajímavé, i tehdy, když zkreslují skutečnost ..."18 Je-li text proložen číselnými odkazy k vyobrazením, uzavíráme tyto číselné odkazy do hranatých závorek. U titulků k reprodukcím upozorňujeme na díla neanonymní [19] a na trojí základní schéma pro díla anonymní, rozlišitelná prvotně podle lokace [20], ikonografického typu [21] nebo podle funkce. [22]

Příspěvky přijímáme v editorech Word for Windows. Zároveň je třeba odevzdat seznam vyobrazení a resumé v rozsahu jedné normostránky (1800 znaků včetně mezer).

Autoři rovněž odpovídají za zajištění autorských a reprodukčních práv svých ilustrací.

Poznámky

1. Georges Didi-Huberman, Rovina materiálu. Tvárnost, znepokojení, přežívání, Umění XLVI, 1998, s. 502-514.

2. Hal Foster, Convulsive Identity, October, č. 57, Summer 1991, s. 19-54.

3. Petr Wittlich, Rouby dekadence, Ateliér X, 1997, č. 9, 30. 4., s. 1, 7.

4. R. W. [Richard Weiner], Nadrealismus, Lidové noviny XXXII, 1924, č. 536, 24. 10., s. 7.

5. Ernst Gombrich - Didier Eribon, Ce que l`image nous dit, Paris 1991. - Karl R. Popper, Věčné hledání: Intelektuální autobiografie (samizdat), Brno 1988.

6. Jaroslav Pešina, Desková malba, in: Jaromír Homolka - Josef Krása - Václav Mencl et al., Pozdně gotické umění v Čechách, Praha 1978, s. 318-383, cit. s. 326.

7. PZ [Pavel Zatloukal], heslo Meretta Gustav, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění I, Praha 1995, s. 505. - Wolfgang Kemp, Narrative, in: Robert S. Nelson - Richard Shiff (ed.), Critical Terms for Art History, Chicago - London 1996, s. 58-69, zvl. s. 63-65.

8. Vincenc Kramář, Nové umění a kritika (1932), in: idem, O obrazech a galeriích, ed. Josef Krása, Praha 1983, s. 35-50. - Idem, Několik slov o objektivitě (1937), in: ibidem, s. 51-56.

9. Vincenc Kramář, Čemu slouží umění, in: Sborník k šedesátinám Václava Jelínka, Brno 1938, s. 80-84. - Klára Benešovská, Meze uměnovědných metod aneb chvála "postvědeckého" přístupu k předmětům uměleckohistorického zájmu, in: Opuscula seria atque iocosa: Sborník přátelských gratulací Josefu Krásovi k 50. narozeninám (nepublikovaný strojopis, přístupný v knihovně Národní galerie v Praze), Praha 1983.

10. Walter Koch, Literaturbericht zur mittelalterlichen und neuzeitlichen Epigraphik (1976-1984), München 1987 (Monumenta Germaniae Historica, Hilfsmittel XI).

11. I. výstava Divokých (kat. výst.), Topičův salon v Praze 1909. - Jiří Kotalík, Jan Preisler (kat. výst.), Národní galerie v Praze 1964.

12. Pavla Sadílková, Nová recepce gotiky v Čechách na příkladu Svatovítské katedrály (diplomní práce), Ústav pro dějiny umění FFUK, Praha 1999.

13. Lubomír Konečný (rec.), Milan Togner, Sandro Botticelli, Umění XLV, 1996, s. 102-103.

14. Michaela Ottová (rec.), Poznámky k moravským výstavám Od gotiky k renesanci, Bazar, http://www.intimate.cz/bazar/index.asp, vyhledáno 20. 7. 2002.

15. Miroslava Hlaváčková, Osobnost Augusta Švagrovského, in: Galerie moderního umění Roudnice nad Labem: Multimediální publikace o historii galerie s výběrem děl ze sbírkového fondu, CD-ROM, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem 2000.

16. Viz Didi Huberman (pozn. 1), s. 504-506.

17. Kramář, Nové umění (pozn. 8), s. 41.

18. Ibidem, s. 45.

19/ Emil Filla, Svatební košile, 1939, olej, plátno, 150 x 115 cm, Galerie hlavního města Prahy. Foto: Galerie hlavního města Prahy

20/ Řeznovice, kostel sv. Petra a Pavla, první polovina 12. století, pohled od jihovýchodu. Foto: Ústav dějin umění AV ČR - Prokop Paul

21/ Dvanáct apoštolů, začátek 16. století, nástěnná malba, Chvalšiny, kostel sv. Máří Magdaleny, severní strana kněžiště. Foto: Petr Odložil

22/ Pastoforium, kolem roku 1375, zlacené železo, v. 50 cm, Praha, katedrála sv. Víta, kaple sv. Václava. Foto: Jiří Hampl

< zpět
| resumé |