Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

6/2001

Články

Rostislav Švácha

The Architects Have Overslept: Space As a Construct of Art Historians, 1888-1914

Architekti zaspali. Prostor jako konstrukt historiků umění, 1888-1914

s. 487-500

Článek sleduje debatu o pojmu prostoru v dějinách umění a v architektonickém myšlení. Dokládá, že pro nastolení této problematiky byl klíčový konec 19. století, kdy se prostor pokoušeli v pojmové rovině uchopit německy mluvící historikové a teoretikové umění, ať již šlo o Heinricha Wölfflina a jeho žáky, či Aloise Riegla. V českém prostředí do této oblasti později významně zasáhli Vojtěch Birnbaum a Václav Richter.

< zpět
| resumé |

Jindřich Vybíral

Häuser für Kunstfreunde. Das Frühwerk von Leopold Bauer

Domy pro milovníky umění. Rané dílo Leopolda Bauera

s. 501-519

Vily Karla Reissiga v Brně a Franze Kurze v Krnově patří k nejvýraznějším stavbám raného období architekta Leopolda Bauera, jednoho z prvních žáků Otty Wagnera. Autor studie vykládá tato díla v širších souvislostech s programovými proklamacemi přelomu století, v nichž se odrážel vztah mezi historismem a modernismem

< zpět
| resumé |

Christopher Long

Gedanken beim Entwurf eines Grundrisses: Spatial Planning in Oskar Strnaďs Hock und Wassermann Houses, 1912-1915

Gedanken beim Entwurf eines Grundrisses. Prostorové koncepty Oskara Strnada v Hockově a Wassermannově vile, 1912-1915

s. 520-530

Vídeňský architekt Oskar Strnad byl reprezentantem zvláštního pojetí architektonického prostoru, založeného na citovém prožitku a vzdalujícího se od ryze formálních záměrů. Příkladem takového utváření stavby jsou oba objekty, o nichž text pojednává: návrh Hockova domu ve Vídni z roku 1912 a pozdější vila spisovatele Jakoba Wassermanna.

< zpět
| resumé |

Piotr Paszkiewicz

An Imperial Dream: The "Russification" of Sacral Architecture in the Polish Lands in the 19th Century

Imperiální sen. "Rusifikace" sakrální architektury v polských zemích v 19. století

s. 531-545

V době ruské nadvlády v Polsku hrála v procesu rusifikace důležitou úlohu pravoslavná církev, která zde vystavěla velké množství kostelů. Příspěvek se hlouběji dotýká motivací jejich vzniku, jejich typologie a základní funkce, která nespočívala pouze v sakrálním účelu, nýbrž byla důležitým nástrojem politického boje.

< zpět
| resumé |

Małgorzata Kitowska-Łysiak

Viewed in a Cracked Mirror: Polish Art in Relation to Ideology in 1945-2000

V puklém zrcadle. Polské umění a ideologie v letech 1945-2000

s. 546-560

Studie se zabývá situací polského umění od konce druhé světové války do současnosti, a to z hlediska vztahu k oficiální ideologii. Na jedné straně ukazuje, jak se umělci vyrovnávali s totalitním režimem, na straně druhé poukazuje na jejich vztah k církvi, který doznal zásadní změny po politickém uvolnění v roce 1989, kdy se mladí výtvarníci proti křesťanské tradici ostře vymezovali.

< zpět
| resumé |

Archiv

Rostislav Švácha

August Schmarsow, Podstata architektonické tvorby

s. 561-568

Spis Podstata architektonické tvorby, který je v českém překladu otištěn poprvé, pochází z roku 1893. Od tehdejších teoretických prací, zabývajících se architekturou, se liší hlavně důsledným soustředěním na vnitřní prostor stavby. Do širšího kontextu dobového uvažování zařazuje tento text v předmluvě Rostislav Švácha.

< zpět
| resumé |

Zprávy

Pavel Vlček

Svědectví o sousedském sporu

s. 568-572

Zpráva líčí průběh soudního sporu mezi kovářem Wolfem Saxem a Pietrem Piscinem, capo di maestro a zednickým mistrem Pražského hradu. Důležitým tématem přelíčení, které započalo v říjnu roku 1623, bylo plundrování Pražského hradu, z něhož Sax obvinil Piscina a veřejně ho pomluvil. U soudu se díky tomu jednalo i o známém reliéfu, zobrazujícím drancování chrámu sv. Víta, na němž měl být údajně Piscino zobrazen. !-- blok nadpisy+texty -->

< zpět
| resumé |

Alena Kavčáková

Příspěvek Josefa Vineckého k evropskému avantgardnímu sochařství dvacátých let 20. století

s. 572-581

Český sochař a designér Josef Vinecký působil v letech 1902-1937 v Německu. Z jeho díla se zachoval pouze zlomek prací, které však vypovídají o osobitém přístupu, reagujícím na tehdejší evropskou avantgardní tvorbu. Jde zvláště o sochy, jež vznikly ve dvacátých letech ve Wiesbadenu a Vratislavi.

< zpět
| resumé |

Recenze

Martin Zlatohlávek

Milan Togner, Agostino Ciampelli, 1565-1630

s. 582-587

Martin Mádl

Pavel Preiss, František Julius Lux

s. 587-590

Alena Křížová

Jiří Uhlíř, Thonet. Porýní - Vídeň - Morava

s. 590-592

Jiří Pešek

Michaela Marek, Universität als Monument und Politikum

s. 592-595

Pavel Šopák

Zdeněk Kudělka - Jindřich Chatrný (eds.), O nové Brno

s. 595-597

Anotace

s. 598-599

Z přírůstků uměleckohistorické literatury

s. 600-604

Obsah XLIX. ročníku Umění

s. 604-605