Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

3/4/2001

Články

Alain Erlande-Brandenburg

La cathédrale Saint-Guy de Prague et ľacces latéral des cathédrales

Katedrála sv. Víta v Praze a boční vstup do katedrál

s. 197-202

Článek se dotýká v historických souvislostech problematiky bočních katedrálních vstupů, jejichž nutnost původně vyplynula ze základního uspořádání města, založeného na křížení hlavních osových komunikací. Na příkladech konkrétních katedrál ukazuje jednotlivá řešení i těžkosti, které vznikaly při jejich realizaci.

< zpět
| resumé |

Dany Sandron

Laon, la catedhédrale aux sept tours

Laon, katedrála o sedmi věžích

s. 203-210

Studie upozorňuje na výtvarnou formu a uspořádání věží katedrály v Laonu, budované od druhé poloviny 12. století. Vedle věže nad křížením a dvou dvojic věží, tvořících průčelí transeptu, se věnuje proslulým západním věžím zachyceným v náčrtníku Villarda d'Honnecourt, které se staly základním vzorem tohoto typu katedrálních věží.

< zpět
| resumé |

Peter Kurmann

Filiation ou parallele? A propos des façades et des tours de Saint-Guy de Prague et de Saint-Ouen de Rouen

Příbuznost nebo paralela? K průčelí a věži katedrály sv. Víta v Praze a katedrály Saint-Ouen v Rouenu

s. 211-219

Opatský kostel Saint-Ouen v Rouenu byl postaven stejně jako katedrála sv. Víta v 14. století. Z typologického hlediska ho lze chápat jako "ideální francouzskou katedrálu". Ve stati jsou sledovány paralely mezi oběma stavbami a řešeny otázky vzájemných vztahů mezi Prahou a Rouenem.

< zpět
| resumé |

Alain Villes

Ľancienne grande fleche de la cathédrale Saint-Étienne de Châlons-en-Champagne

Původní helmice velké věže katedrály Saint-Étienne v Châlons-en-Champagne

s. 220-234

Věž katedrály v Châlons-en-Champagne byla završena velkou dřevěnou helmicí, dokončenou podle staršího vzoru v roce 1520 a zničenou po požáru v šedesátých letech 17. století. Po krátkém připomenutí stavebních dějin katedrály se autor příspěvku zabývá otázkou původního vzhledu věže i jejími funkčními a slohovými kvalitami.

< zpět
| resumé |

Christian Freigang

Les tours de transept autour de 1300. Remarques sur la différenciation architecturale de la liturgie dans les cathédrales gothique du Midi de la France

Věže transeptu kolem roku 1300. Poznámky k architektonické diferenciaci liturgie v jihofrancouzských biskupských kostelech

s. 235-245

Autor se zamýšlí nad důvody, které v pozdním 13. a ve 14. století vedly k převažujícímu typu transeptu doprovázenému věžemi, častému zejména v jižní Francii. Kromě toho, že takovýto transept pravděpodobně suploval nedokončenou loď se západním průčelím, hrála roli v jeho zřízení i tehdejší vzrůstající liturgická funkce kostelního chóru.

< zpět
| resumé |

Nicolas Reveyron

La tour recentrée ou la réorganisation ďun paysage monumental (Lyon XVe siecle)

Přeorientování věže neboli reorganizace monumentálního obrazu města (Lyon, 15. století)

s. 246-255

Vysoké kostelní věže nezanedbatelně utvářely městská panoramata, a to nejen co se týče estetických kvalit, nýbrž i z hlediska zrcadlení sociálních podmínek daných teritorií. Autor v tomto kontextu zaostřuje pozornost na přestavbu lyonské katedrály v poslední čtvrtině 12. století.

< zpět
| resumé |

Thomas Flum

Zur Baugeschichte des Freiburger Münsterturms

Ke stavební historii věže freiburgského dómu

s. 256-261

Záměrem příspěvku je objasnění vzniku věže freiburgského dómu se zaměřením na datování počátku stavebních prací, jejich konce a předpokládaného přerušení, pro nějž neexistují žádné přímé prameny a které je dosud předmětem diskuze. Mimoto se stať věnuje stylovým vztahům oktogonu věže k pozdně gotickému chóru.

< zpět
| resumé |

Petr Chotěbor

Der grosse Turm des St. Veitsdoms. Erkenntnisse, die bei den Instandsetzungsarbeiten im Jahr 2000 gewonnen wurden

Velká jižní věž katedrály sv. Víta. Poznatky z opravy v roce 2000

s. 262-270

Studie si klade za cíl přesně zachytit dílčí etapy stavby věže svatovítské katedrály, a to na základě zdokumentování kamenických značek. Mimo jiné ukazuje, že nejstarší jihovýchodní opěrný pilíř musel stát již před rokem 1368 a že současná výška kamenného zdiva odpovídá stavu z roku 1419, kdy došlo k přerušení prací.

< zpět
| resumé |

Klára Benešovská

La haute tour de la cathédrale Saint-Guy dans ses rapports avec la façade sud

Vysoká věž katedrály sv. Víta a její místo v celku jižního průčelí

s. 271-289

V úvodu článku autorka připomíná některá klíčová fakta ke stavbě věže katedrály sv. Víta. V dalších částech rekonstruuje vzhled věže před požárem v roce 1541, interpretuje její význam v celkové kompozici jižního průčelí a zabývá se jejím slohem i možným autorstvím jednotlivých částí.

< zpět
| resumé |

Ivo Hlobil

Die Bauskulptur an der Frontseite des Parler-Turms am St Veitsdom zu Prag

Architektonická skulptura na průčelí parléřovské věže katedrály sv. Víta v Praze

s. 290-304

Stať si všímá sochařské výzdoby věže svatovítské katedrály, jež nebyla dosud detailně prozkoumána. Dochází k závěru, že kresebný návrh pro dolní vrstvu věžových skulptur pochází od Jana Parléře, který pravděpodobně vytesal nejvýznamnější reliéfy draka a kozla. Na figurálních konzolách z let 1406-1412, umístěných výše na průčelí, se podílel pozdější vedoucí stavby, nejspíše mistr Petrlík.

< zpět
| resumé |

Taťána Petrasová

Die unvollende puristische Instandsetzung des hohen Turms der St.-Veits-Katedrale zu Prag (1879-1911): Quelle der Erkenntnis und Ursprung von Irrtümern

Nedokončená puristická oprava vysoké věže katedrály sv. Víta v Praze (1879-1911): pramen poznání a zdroj omylů

s. 305-320

Autorka se soustřeďuje na stavební úpravy věže katedrály sv. Víta, které navrhl Josef Mocker a v nichž pokračoval Kamil Hilbert, přinášející oproti původnímu záměru některé změny. Vůbec poprvé jsou v článku publikovány některé dochované Mockerovy plány, umožňující zevrubnější uměleckohistorickou analýzu jeho zásahů, jež byly dosud vnímány převážně negativně.

< zpět
| resumé |

Archiv

Barbora Zlámalová

Jan Zrzavý a Věra Jičínská: zpráva o přátelství. (Dopisy a vzpomínky z pozůstalosti zapomenuté malířky)

s. 321-333

Věra Jičínská se seznámila s Janem Zrzavým v roce 1923 v Paříži a jejich vzájemné přátelství trvalo až do malířčiny smrti v roce 1961. Text přináší Zrzavého dopisy adresované Jičínské a výběr z jejích deníkových záznamů. Doprovází ho kritický komentář, zasazující dané písemnosti do příslušného kontextu.

< zpět
| resumé |

Zprávy

Arthur Saliger

Das internationale Parler-Symposium in Schwäbich Gmünd vom 17. bis 19. Juli 2001

s. 333-335

Martin Pavlíček

Nástěnná malba Trůnního sálu biskupské rezidence v Litoměřicích

s. 335-337

Strop Trůnního sálu biskupské rezidence v Litoměřicích pokrývá monumentální nástěnná malba, představující starozákonní výjev Mojžíš vyvádějící vodu ze skály, lemovaný medailony s alegoriemi Čtyř ročních dob a dvojicí putti. Příspěvek se hlouběji dotýká ikonografické a slohové koncepce tohoto díla, jehož předlohu nalézá v obraze římského malíře Cira Ferriho (1634-1689).

< zpět
| resumé |

Pavel Vlček

Anglický krajinářský park v Krásném Dvoře

s. 337-349

Autor statě se pokouší na základě zachovaných popisů a archivních dokumentů zrekonstruovat podobu parku Jana Nepomuka Rudolfa Černína v Krásném dvoře. Zároveň se v obecné rovině vyjadřuje k ideální podobě romantického parku a k smyslovým prožitkům spojeným s jeho návštěvou.

< zpět
| resumé |

Recenze

Milena Bartlová

Evelin Wetter, Böhmische Bildstickerei um 1400

s. 349-352

Olga Kotková

Jarmila Vacková, Odpovědi obrazů. Mistři starého Nizozemí

s. 352-355

Markéta Svobodová

Marie Platovská, Josef Gočár. U Černé Matky boží, Praga

s. 355-356

Karel Srp

Karel Teige, Modern Architecture in Czechoslovakia and Other Writings

s. 356-360

Anotace

s. 361-362

Z přírůstků uměleckohistorické literatury

s. 362-365