Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

5/2003

Články

Stefan Bartilla

Erysichthon fällt die Cereiseiche. Ein Gemälde von Jakob Grimmer und Gillis Mostaert und seine Deutung

Erysichthon poráží Cereřin dub. Obraz Jakoba Grimmera a Gillise Mostaerta a jeho výklad

s. 362-369

Tématem článku je společná malba Jakoba Grimmera a Gillise Mostaerta, která vznikla pravděpodobně roku 1575 a nachází se v zámecké galerii v Rájci-Jestřebí. Úzká pozornost je věnována jejímu ikonografickému programu, jenž bezprostředně vyšel z Ovidiových Metamorfóz, přičemž mohl nabývat širšího významu v kontextu vztahů mezi kalvinismem a katolicismem.

< zpět
| resumé |

Guido Carrai

I florentini al castello: il progetto di Bernardo Buontalenti e Giovanni Gargiolli per la nuova galleria di Rodolfo II

Florenťané na Pražském hradě: projekt Bernarda Buontalentiho a Giovanniho Gargiolliho pro Novou galerii Rudolfa II.

s. 370-384

Stavební dění na Pražském hradě výrazně ožilo po roce 1585, kdy se do Prahy přestěhoval císařský dvůr. V témže roce byl povolán do služeb Rudolfa II. architekt Giovanni Gargiolli. Příspěvek si všímá jeho návrhů úprav panovnického sídla a sleduje neméně významnou činnost dalšího florentského architekta Bernarda Buontalentiho. Klíčovou roli pro novou interpretaci přitom hrají dva dopisy z léta 1587, uložené v Archivio di Stato di Firenze, Mediceo del Principato.

< zpět
| resumé |

Lenka Češková

Páter Tobiáš Gebler a "primae delineationes" jezuitských staveb ve druhé polovině 17. století

Pater Tobias Gebler und die "primae delineationes" der Jesuitenbauten in der zweiten Hälfte des 17. Jahrhunderts

s. 385-405

Osobnost pátera Tobiáše Geblera je spjata nejen s duchovní, ale i s uměleckou činností. Je znám jako jeden z delineátorů jezuitských klášterů - osob, které se zabývaly rozvrhem klášterních budov dle funkčních a ikonografických požadavků. Studie sleduje Geblerovo působení na poli architektury a uvádí jeho jméno do souvislosti s konkrétními projekty, situovanými vesměs v moravských městech.

< zpět
| resumé |

Peter J. Martyn

Urbanity on the Fringes of Polish Statehood. A Celebration of the Unique Cities of Vraetslav and Leopolis

Urbanita na pomezí polské státnosti. Oslava jedinečných měst Vraetslav a Leopolis

s. 406-420

Stať předkládá historii dvou významných polských měst - Vratislavi a Lvovu - se zaměřením na jejich vývoj na pozadí utváření společenského a kulturního uvědomění. Podle autora umožňuje náhled na poststředověkou civilizaci z perspektivy města vyvarovat se rasových stereotypů, jelikož občanství vycházející z měst představuje silnější a starší formu společenské a kulturní identity než stát.

< zpět
| resumé |

Archiv

Lubomír Konečný

Aby M. Warburg a Vincenc Kramář

s. 421-422

Text přináší dopis Abyho Warburga z 13. května 1927, adresovaný Vincenci Kramářovi. Připojený komentář uvádí na pravou míru jeho dříve mylně resumovaný obsah a zároveň poukazuje na další dopisy, vypovídající o vztahu obou osobností i o Warburgově návštěvě Prahy v květnu 1927.

< zpět
| resumé |

Zprávy

Pavel Vlček

Adenda k romantickému parku v Krásném Dvoře a parku na Cibulce v Praze

s. 423-427

Romantický park v Krásném Dvoře patří k významným příkladům anglického parku v Čechách. Nové poznatky o jeho charakteru přinášejí ilustrace v dobově oblíbeném Ideenmagazinu, včetně publikované krátké noticky z pera zakladatele parku, hraběte Jana Rudolfa Černína z Chudenic - autora návrhu místního "gotického chrámku". Skrze předlohy v Ideenmagazinu článek zmiňuje i objekty parku na Cibulce v Praze.

< zpět
| resumé |

Tomáš Valena

Plečnikova Rajská zahrada Pražského hradu. Vývoj ideje projektu

s. 428-436

Zpráva rekonstruuje genezi projektu Rajské zahrady Pražského hradu, jednoho z vrcholných děl Josipa Plečnika. Ukazuje jednotlivé fáze návrhu od počátečního vypsání soutěže v lednu 1920, přes dílčí studie, až k oficiálnímu schvalování závěrečné varianty v roce 1921, známé z kresby architekta Otty Rothmayera.

< zpět
| resumé |

Recenze

Karel Thein

Paul Crowther, The Transhistorical Image. Philosophizing Art and Its History

s. 437-438

Klára Benešovská

Europas Mitte um 1000. Beiträge zur Geschichte, Kunst und Archäologie, Band 1-2

s. 439-443

Zuzana Všetečková

Jan Royt, Středověké malířství v Čechách

s. 443-445

Jindřich Vybíral

Zdeněk Lukeš, Splátka dluhu. Praha a její německy hovořící architekti 1900-1938

s. 445-447

Tomáš Winter

Marcela Macharáčková - Lubomír Slavíček - Alena Krkošková (ed.), Antonín Procházka 1882-1945

s. 447-450

Anotace

s. 451-452

Z přírůstků uměleckohistorické literatury

s. 452-455