Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Marcela Hanáčková

Česká skupina CIAM po druhé světové válce

Česká skupina CIAM měla vždy s vedením organizace problematické vztahy. Po druhé světové válce byla jejich hlavní příčinou stalinská diktatura. Avšak ještě předtím, než nastoupila, stihla česká skupina zaznamenat značný úspěch na kongresu v Bridgwateru (1947), kde předvedla prezentaci na téma regionálního plánování. Nejvíce respektu si pravděpodobně vysloužila její metodologická stránka vycházející z praktik funkcionalistického plánovaní měst. Je možné, že úspěch české skupiny učinil z Prahy vhodného kandidáta na uspořádání dalšího kongresu. Karel Teige v této možnosti dokonce viděl příležitost, jak zvrátit hrozbu nastupujícího socialistického realismu. Zvítězila však druhá strana. Helena Syrkusová nejdříve na zvláštní přednášce v Praze a později také na kongresu v Bergamu (1949) hájila zájmy socialistického realismu a jako příklad často uváděla přesnou rekonstrukci historické Varšavy. Vůči praktikám tohoto slohu se však postavil následující kongres v Hoddesdonu (1951), který doslovnou obnovu historických části měst naopak odsoudil. Architekti z východního bloku se směli na půdu CIAM vrátit až v roce 1956, kdy se hlavními aktéry kongresu v Dubrovníku staly Team X a téma habitat. I když česká skupina na téma reagovala dvěma grilles, byly zřejmě obě poznamenány topornou socialistickou teorií a praxí. Zdá se, že témata Team X tak našla odezvu jen u Stanislava Sůvy, který se v Československu stal nejzasvěcenějším znalcem těchto mladých západních architektů.






< zpět