Umění/Art XLVIII, 2000, No. 1/2
Jiří Kroupa
Tři návraty k Rumohrovi
Three Returns to Rumohr
s. 3-21
Článek se věnuje osobě Karla Friedricha Rumohra, zakladatele vědecké disciplíny dějin umění, a to v souvislosti s pozdějšími ohlasy jeho teorií. První nalezneme u architekta Gottfrieda Sempera po polovině 19. století, následovaného Moritzem Thausingem, skrze něhož Rumohrovy ideje významně působily na program vídeňské školy dějin umění. V roce 1920 se k Rumohrovi vrací Julius Schlosser, ovlivňující Václava Richtera a Vincence Kramáře. Poslední stopy Rumohrova myšlení jsou v současnosti přítomné v pracích Michaela Baxandalla. Závěr studie se zabývá třemi koncepcemi pozdního osvícenství, tematizovanými v současném diskurzu dějin umění.
Karel Srp
Dějiny umění podle Meyera Schapira
Meyer Schapiro and the History of Art
s. 22-40
Mayer Schapiro patří k významným postavám, které přispěli k překotnému rozkvětu dějin umění na americkém kontinentě po druhé světové válce. Příspěvek Karla Srpa je vůbec první studií z pera českého autora, věnované tomuto historikovi umění, jenž vycházel z mnoha inspirací a proslul širokým spektrem zájmů. Článek si všímá všech důležitých Schapirových aktivit a vyzdvihuje jeho vlastní, nezanedbatelný přínos moderní uměnovědě.
Johana Kofroňová
Problematika sakrálního prostoru po tridentském koncilu ve světle názorů církevních autorit
The Approach to Sacred Space in the Writings of the Ecclesiastical Authorities after the Council of Trent
s. 41-54
Příspěvek se soustřeďuje na interpretaci sakrálního prostoru bezprostředně po tridentském koncilu a na počátku 17. století. Z jednotlivých církevních představitelů si všímá názorů jezuity Molana, kardinála Paleottiho z Boloně, Karla Boromejského a několika dalších významných osobností. Na konkrétních stavbách pak sleduje koncepci jejich liturgického prostoru, odrážející jednotlivé teze.
Keith Holz
Exile Artists Look Back: Between the Tunnel Vision of Antifascism and the Constraints of Appeasement
Exiloví umělci se ohlížejí zpátky: Mezi ideologií antifašismu a restriktivní politikou appeasementu
s. 55-68
Studie Keitha Holze pojednává o šesti dílech německých umělců (Hanns Kralik, Heinz Lohmar, John Heartfield, Dorothea Koeppenová), kteří žili v letech 1933-1939 v pražském nebo pařížském exilu. V daných pracích se soustřeďovali na tematiku antifašismu, kritiku politiky appeasementu, uplatňované vůči Německu, dále na reflexi nástupu NSDAP k moci, problematiku postavení žen v nacistickém Německu a na perzekuci židů. V závěru autor pojednává v obecnější rovině o postavení a vyjadřování exilových umělců, ovlivněných dobovými událostmi včetně restriktivní politiky appeasementu.
Jiří Padrta
Dodatky ke knize: Guillaume Apollinaire, O novém umění
s. 69-77
Přítomný text napsal Jiří Padrta v roce 1968 jako doslov k českému výboru ze statí Guillauma Apollinaira, jehož vydání připravovalo nakladatelství Odeon. Zmíněná kniha však vyšla až o šest let později s doslovem Luboše Hlaváčka, čímž zůstával Padrtův text dosud nepublikován.
Lubomír Slavíček
K odchodu Vincence Kramáře ze Státní sbírky starého umění v roce 1939. (Dva neznámé dopisy Eugena Dostála a Alberta Kutala Kramářovi.)
s. 78-81
Nález dvou neznámých dopisů, adresovaných Vincenci Kramářovi, je výsledkem pokračujícího bádání v jeho objemné pozůstalosti. Do širších souvislostí je uvádí text Lubomíra Slavíčka, který se zabývá důvody Kramářova nuceného odchodu ze Státní sbírky starého umění v roce 1939 i dobovým hodnocením jeho galerijní činnosti.
Friedrich Fuchs
Die Kunst der Parler und der Dom zu Regensburg
s. 81-86
První část článku sleduje vlivy pražského parléřovského stylu na sochařskou výzdobu řezeňského dómu. V části druhé autor uvažuje o spojitostech staršího architektonického řešení v Řezně s pražskou katedrálou sv. Víta. Nalezená kamenická parléřovská značka na soklu řezeňské stavby vypovídá u přímé účasti některého z členů této stavitelské rodiny, přičemž není vyloučena přítomnost samého Petra Parléře.
Petr Pavelec
Pozdně gotické nástěnné malby v kostele sv. Máří Magdaleny v Chvalšinách
s. 86-92
Průzkum omítkových a malířských vrstev v kostele sv. Máří Magdalény v Chvalšinách, provedený v letech 1995-1996, odhalil dosud neznámé nástěnné pozdně gotické malby. Studie se zaměřuje v širším kontextu především na obraz Posledního soudu, umístěný na ploše východního klenebního čela. Vedle toho se věnuje i ostatním nalezeným malbám, pokrývajícím stěny a architektonické články interiéru kostela.
Andrzej Kozieł
Unknown Silesian Source for the Statue of St Luitgard on Charles' Bridge in Prague
s. 92-95
Článek upozorňuje na nový pramen, který pravděpodobně působil na genezi sousoší sv. Luitgardy, díla Matyáše Bernarda Brauna. Tím byly grafické tisky s Viděním sv. Luitgardy, provedené podle návrhu Michaela Willmanna. Autor článku dokazuje, že tento slezský prototyp byl znám v českém cisterciáckém prostředí, čímž mohl přímo ovlivnit objednavatele sousoší, plaského opata Eugena Tyttla.
Pavla Sadílková
Fenomén smrti v české kultuře 19. století
s. 95-96
Martin Pavlíček
Ivo Kořán, Braunové
s. 96-100
Pavel Vlček
Mojmír HORYNA…, Toskánský palác v Praze
s. 100-102
Jindřich Vybíral
Werner Oechslin, Moderne entwerfen. Architektur und Kulturgeschichte
s. 102-105
Jiří Kroupa
Werner Oechslin, Stilhülse und Kern
s. 105-108
Christopher Long
Ursula A. Schneider (ed.); Paul Engelmann (1891-1965)…; Judith Bakacsy (ed.), Paul Engelmann und das mitteleuropäische Erbe…
s. 109-111
Petr Wittlich
Vít Havránek (ed.), Akce slovo pohyb prostor. Experimenty v umění šedesátých let
s. 111-112
Kateřina Lopatová
Rostislav Švácha (ed.), Regionalismus a internacionalismus v soudobé architektuře
s. 113-114
Anotace
s. 114-116
Z přírůstků uměleckohistorické literatury
s. 116-121
Zásady úpravy textu
s. 122