Umění/Art LI, 2003, No. 6
Peter Kováč
Notes to Giovanni Pisano's Pistoia Pulpit
Poznámky k pistojské kazatelně Giovanniho Pisana
s. 458-473
Článek se věnuje rekonstrukci původní podoby kazatelny Giovanniho Pisana, která prvotně plnila funkci ambony a nalézala se do roku 1619 v chrámu San Andrea na hranici lodi a zvýšeného kněžiště. Při přesunutí na rovnou plochu doznala kazatelna v dolní partii několika změn, jež proměnily její formální strukturu i ikonografii.
Tomasz Mikołajczak
Umělecká geneze náhrobku biskupa Przecława z Pogorzelu
Die künstlerische Genese des Grabmals Bischof Przecławs von Pogorzel
s. 474-483
Náhrobek biskupa Przecława z Pogorzelu (zemř. 1376) je umístěn v Mariánské kapli vratislavské katedrály. Již starší literatura postřehla souvislosti dotyčné práce s náhrobky Jana Očka z Vlašimi v pražském chrámu sv. Víta a Arnošta z Pardubic v Kladsku. Autor rozvíjí tuto hypotézu novými argumenty, zpřesňuje okolnosti vzniku díla a poukazuje na další spojitosti s okruhem parléřovského sochařství.
Deborah Povey
Abel Grimmer's Twelve Months and Four Seasons: towards the Clarification of a Bruegel Dilemma
Dvanáct měsíců a Čtyři roční doby Abela Grimmera: k objasnění Bruegelova dilematu
s. 484-494
Mezi nejvýznamnější díla Pietera Bruegela patří pět zachovaných vyobrazení Měsíců. Díky srovnání s pracemi Bruegelova následníka Abela Grimmera dochází studie k závěru, že šlo původně o cyklus šesti obrazů, z nichž každý znázorňoval dva měsíce. Námět známé Senoseče z Národní galerie v Praze lze pod tímto zorným úhlem pohledu interpretovat jako červen a červenec.
Krisztina Passuth
Un exemple : la Hongrie. La naissance du modernisme au sein de ľart nouveau
Příklad: Maďarsko. Zrození modernismu uvnitř secese
s. 495-500
Příspěvek se zabývá vybranými díly malířů Józsefa Rippl-Rónaie (1861-1927) a Károly Kernstoka (1873-1940). Zatímco první z nich realizoval v roce 1896 pro hraběte Tivadara Andrássyho vrcholně secesní interiér, koncipovaný jako uzavřený soukromý prostor, druhý se podílel počátkem druhého desetiletí 20. století na výzdobě Schifferovy vily v Budapešti, jejíž halu - ideový střed objektu - můžeme z hlediska prostorového pojetí vnímat jako předzvěst avantgardních směrů.
Ivo Hlobil
Alois Riegl, Nálada jako obsah moderního umění
s. 501-505
Stať předního představitele vídeňské školy dějin umění Aloise Riegla s titulem Nálada jako obsah moderního umění vyšla v časopise Graphische Künste v roce 1899. Nyní je poprvé publikována v českém překladu Miroslava Petříčka, doplněna předmluvou Ivo Hlobila.
Petr Chotěbor
Kostel Panny Marie v Sulzbachu v souvislostech karlovského umění
s. 506-509
Příspěvek pojednává o architektuře farního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Sulzbachu, někdejším správním centru území připojeného Karlem IV. k zemím koruny české. Stavbu zařazuje do širšího kontextu evropského umění, přičemž vyzdvihuje spojitosti s parléřovským prostředím, o nichž svědčí i sochařská výzdoba kostela.
Zuzana Všetečková - Dalibor Prix
Nově odkryté nástěnné malby v domě čp. 458/I U Zlaté lilie na Starém Městě v Praze
s. 510-517
V roce 2002 byly v přední místnosti ve druhém patře domu U Zlaté lilie odkryty gotické nástěnné malby. Autoři se v širších souvislostech zabývají jejich formálními aspekty, ikonografií a otázkou datování. Studie mapuje i základní etapy stavebního dění, jimiž objekt během staletí prošel.
Milena Bartlová
Helena Dáňová - Ivo Hlobil (ed.), Těšínská madona a vzácné sochy Petra Parléře
s. 518-522
Zuzana Všetečková
Dušan Buran, Studien zur Wandmalerei um 1400 in der Slowakei
s. 522-525
Sylva Dobalová
Heiner Borgreffe - Thomas Fusening - Barbara Uppenkamp (ed.), Hans Vredeman de Vries und die Renaissance im Norden. - Peter Fuhring (ed.), De wereld ist een tuin. Hans Vredeman de Vries en de Tuinkunst van de Renaissance
s. 525-528
Martin Pavlíček
Lubomír Konečný, Mezi textem a obrazem
s. 528-531
Martina Pachmanová
Ján Bakoš (ed.), Minulosť v prítomnosti: Súčasné umenie a umeleckohistorické mýty
s. 531-536
Anotace
s. 537-538
Z přírůstků uměleckohistorické literatury
s. 539-541
Obsah LI. ročníku Umění
s. 542-543